Koncem 50. let začínal jako baskytarista, živil se coby studiový muzikant a jeho prvním úspěchem v producentské profesi byl šlágr Baby Come Back s londýnskými Equals.
V roce 1967 firma Deram testovala nové nahrávací technologie a rozhodla se natočit Dvořákovu Novosvětskou v rockovém podání Moody Blues. Výsledek sice nepřesvědčil, kapela však oslnila vlastními skladbami. Z nich vzniklo konceptuální album Days of Future Passed (1967), posléze třetí v americké hitparádě, na němž zněl tehdy málo užívaný mellotron, ale též Londýnský festivalový orchestr.
Singl Nights in White Satin se stal jejich nejznámější písní vůbec, u nás ji nahrála Marie Rottrová pod názvem Slunce vstává.
Pro zajímavost - koncem léta 1968 přijeli do Prahy, kde měli mít koncert, ale po srpnové okupaci britská ambasáda jejich vystoupení odvolala. Na Karlově mostě aspoň natočili promo snímek k tomuto hitu, který je ke spatření na serveru YouTube.
Ohlas zaznamenala také druhá deska In Search of the Lost Chord (1968), ovlivněná východními nábožensko-filozofickými teoriemi, a čtvrté album On the Threshold of a Dream (1969) s psychedelickými prvky, které vedlo britský žebříček.
Po natočení osmého studiového LP Octave (1978) Clarke odešel a produkoval mj. irskou folkovou rodinnou sestavu Clannad.
Zemřel v pondělí ve svém anglickém ústraní.
O autorovi| Profily osobností, které opustily tento svět, připravuje Jan Rejžek
