Příkladem budiž jeho povídka Podle pravidel ducha (1994) ze sborníku Playboy – Antologie sci-fi povídek (česky 2003), v níž se po vesmírné havárii v záchranném člunu bez jídla ocitnou člověk, korýš a počítač a hrají slovní kvíz, přičemž poražený bude sněden.
Čtyřiadvacet let působil jako profesor angličtiny a srovnávacích literatur na Pensylvánské státní univerzitě. Mezi jeho žáky patří např. autor slavné Růže pro Algernon Daniel Keyes a tvůrce Ramba David Morrell. Pod svým jménem nadále vydával jen odborné práce.
Do češtiny Dagmar Čápová přeložila v roce 1991 první z jeho dvou románů Lidé a netvoři (1968) a známe též skvělé Tennovy povídky jako Hra pro děti (1947) v překladu Jaroslava Veise v kolekci Roboti a androidi (1988) nebo Oldřichem Černým převedenou Jdi na východ, mladý muži (1958) z antologie Vlak do pekla (1976). V roce 1999 obdržel čestné vyznamenání Author Emeritus.
Zemřel v neděli 7. února na selhání srdce ve svém domě u pensylvánského Pittsburghu. Manželku Frumu, rovněž úspěšnou spisovatelku, si vzal v roce 1957 a měli dceru Adinu.
O autorovi| Profily osobností, které opustily tento svět, připravuje Jan Rejžek
