Čtvrtek 15. 11. 2018Leopold polojasno8 °C
12. června 2010 11:51

Oběti holokaustu připomínají další kameny, o které se klopýtá

Kameny, které připomínají zmizelé oběti holokaustu | foto: ČTK
Do chodníku před budovou Lauderovy školy v Belgické ulici v Praze 2, která fungovala do konce druhé světové války jako židovský sirotčinec, byly dnes ráno umístěny dva pamětní Kameny zmizelých - takzvané Stolpersteine, připomínající jednotlivé oběti holokaustu.

Ceremoniál doprovázela židovská pohřební modlitba. Podobných kamenů bude během dneška v metropoli položeno celkem jedenatřicet. Stane se tak na 17 místech šesti pražských obvodů. Jejich počet v Praze přesáhne sedm desítek. Aleš Hanek, který zastupuje občanské sdružení Stolpersteine CZ, řekl,  že kameny jsou umisťovány před domy, kde vzpomínaní naposledy dobrovolně žili, než byli za druhé světové války transportováni a následně zavražděni v koncentračních táborech.

"Jde o součást stejnojmenného celoevropského projektu, který v České republice probíhá třetím rokem. Kromě Prahy jsme letos umístili tři kameny v Třeboni, další položíme tuto neděli v Neratovicích," uvedl s tím, že projekt byl rozšířen i na oběti holokaustu z řad Romů a politicky perzekvovaných osob. Jejich památka bude takto uctěna příští rok také v Olomouci, Teplicích, Brně a v dalších městech.

Kámen zmizelých - Stolperstein (v překladu doslova kámen, o který se klopýtá) má standardizovanou podobu. Jde o dlažební kostku velikosti deset krát deset centimetrů s údaji o oběti vyrytými do mosazné tabulky. Každý kámen je pevně vsazen do okolního povrchu tak, aby nevyčníval.

První takový kámen se v hlavním městě, konkrétně v Jáchymově ulici v Praze 1, objevil v říjnu 2008; tehdy už například v německých městech i jinde byly usazeny tisíce kovových destiček se jmény. Další tři kameny byly o rok později položeny v Maiselově ulici.

Nápad na jednoduché připomínky zmizelých sousedů měl umělec Gunter Demnig z německého Kolína, který svůj projekt začal realizovat už v roce 1996.

Mezitím prý vzrostla poptávka i za hranicemi Německa, například v Rakousku, Maďarsku a Nizozemsku.

Existují však i kritici těchto pomníčků. Organizátorům vyčítají, že lidé mohou po obětích holokaustu doslova šlapat či destičky znečišťovat.

Organizátoři jsou naopak přesvědčení o výhodách umístění v dlažbě chodníku. Kolemjdoucí je jen tak nepřehlédnou a pokud si chtějí přečíst, co je na nich napsáno, musí se před památkou oběti doslova sklonit.

Občanské sdružení Stolpersteine CZ bylo založeno letos. "Až do loňska jsme existovali pod záštitou České unie židovské mládeže, která nám poskytovala prostředky ze svého rozpočtu. Od letoška jsme se osamostatnili a finance získáváme z darů. Především soukromých osob, ale i nejrůznějších organizací, zejména židovských," vysvětlil Hanek.

Za druhé světové války nacisté vyvraždili podle odhadů asi šest milionů evropských Židů, tedy dvě třetiny celé populace. V českých zemích tehdy žilo kolem 120.000 osob židovského původu, z nichž se na 80.000 z koncentračních táborů nevrátilo.

ČTK, Lidovky.cz

Nejnovější zprávy