Ministerstvo školství chce zjistit, kolik Romů navštěvuje které školy. Z nedostatku jiné metody velí: učiteli, označ Roma. Když připustíme, že žádné lepší než dojmově rasistické kritérium nemáme, lze to pochopit. Kam mají ale učitelé zařadit dítě ze smíšené rodiny, které nebude disponovat „antropologickými či sociálními indikátory“? To mu ministerstvo neporadí. Statistika získaná touto metodou bude mít velice problematickou relevanci, ale patrně splní zadání. Potvrdí, že z romské populace navštěvuje zvláštní (dnes speciální) školy disproporčně mnoho žáků.
Následovat bude další výpad proti speciálním školám coby projevu rasismu většinové společnosti. Nějaké relevantní šetření, které by poctivě shrnovalo důvody, proč jsou ti kteří žáci klienty těchto škol, nečekejme, vyžadovalo by úsilí a bylo by drahé. Též by z něj mohly vyplynout nepohodlné výsledky. Třeba by se ukázalo, že speciální školy za všechno nemohou. Nechce se někdo z odborníků na MŠMT zamyslet třeba nad tím, proč do většinové společnosti integrovaná romská dívka v televizním pořadu přiznává, že se cítí lépe mezi většinovými „Čechy“ než mezi Romy?
Komfortnější je politicky určit, kolik dětí z ministerstvem vytvořené „romské populace“ má chodit do normálních a kolik do speciálních škol. Atohle má být spásná cesta menšinového etnika k integraci či emancipaci? Ne, ale kdosi předvádí, že „bojuje s problémem“.
Čtěte „Spočítejte Romy...“ na str. 1 a 4
