PRAHA Ve sporu o novou budovu Národní knihovny došlo ke zvratu. Už se totiž nemluví jen o pozemku za Kongresovým centrem, kde by mohl architekt Jan Kaplický eventuálně postavit svůj blob, ale rovnou o přestavbě Kongresového centra (bývalého Paláce kultury) na knihovnu.
Primátor Pavel Bém v Nedělní partii televize Prima takovou možnost nevyloučil. Tento týden se kvůli tomu sejde s autorem myšlenky, ředitelem Národní galerie Milanem Knížákem, který o jednom ze symbolů minulé éry hovoří jako o „kravském lejně mamutích rozměrů“ a navrhuje strhnout plášť Kongresového centra. „Zabily by se tak dvě mouchy jednou ranou,“ tvrdí Knížák. Jenže to by fakticky znamenalo pohřbít Kaplického projekt. „Bývalý Palác kultury se na chobotnici opravdu přestavět nedá,“ reagoval ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek. Nicméně pozvánku na chystanou schůzku po zvažování přijal.
Debatu o blobu loni odstartovala kritika, kterou Kaplickému i jeho dílu adresovali členové pražské ODS a prezident Václav Klaus. Ježek včera nevyloučil, že snaha vyřadit Kaplického ze hry může být v pozadí celého případu. „Vyloučit to neumím, taková úvaha nepostrádá bystrého ducha. Kdyby to ale mělo být takhle, je to v téhle zemi horší, než jsem si myslel,“ podotkl.
A večer vyšlo také najevo, že s Kaplického projektem už nepočítá ani premiér Mirek Topolánek. V pořadu 168 hodin v České televizi řekl svůj tip: knihovna se stavět nebude. Národní knihovna ale stále doufá, že budovu postaví na Letné, v horším případě na pozemku za Kongresovým centrem. Takovou možnost připustil v sobotních LN Bémův náměstek Pavel Klega (ODS). Bém to vzápětí označil za „grandiózní mystifikaci“. S Klegou prý hovořil, a „nic takového neřekl a ani k tomu nemá oprávnění“.
Klega, který v Bémově radě působí šest let a stará se o městský majetek, své výroky včera pro LN nepopřel. „Vše záleží na Národní knihovně a řediteli Ježkovi, omlouvám se, ale v tuto chvíli k tomu více říci nelze,“ napsal v SMS zprávě. Kaplický se byl o víkendu na zmíněný pozemek podívat. Podle zdrojů blízkých jeho rodině se mu nelíbí.
Pokračování na straně 6
Dokončení ze strany 1
Spor o novou budovu knihovny se táhne už řadu měsíců. Kaplický přitom vyhrál mezinárodní architektonickou soutěž už před rokem.
V tuto chvíli není jasné, kdo rozhodne o dalším postupu. Původně to měl udělat tým Národní knihovny, složený z právníků, architektů a památkářů. Ten se ale na konci února shodl na tom, že „žádné kroky směřující k výstavbě nové budovy Národní knihovny nelze činit do doby, než bude znám výsledek šetření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže“. Členové týmu se tehdy zavázali, že rozhodnutí budou respektovat.
Šéf úřadu Martin Pecina ale nedávno v médiích konstatoval, že není nač čekat. „Žádné správní řízení nevedeme,“ řekl. Jeho úřad neřeší regulérnost soutěže, kterou napadli někteří významní čeští architekti. Těm se nelíbí údajné nedodržení podmínek, které provázely zadání výběrového řízení na projekt.
Úřad se má zabývat tím, zda bylo správné, že se knihovna vyvázala z povinnosti řídit se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Zákon platí pro všechny instituce, které chtějí vynaložit peníze daňových poplatníků.
Knihovna se však jako první instituce v Česku odvolala na výjimku ze zákona. Pecina se proto zřejmě obrátí s oficiálním dotazem do Bruselu a vyjádří se až po jeho verdiktu.
Knihovna tomu rozumí tak, že Pecina nechce být ten, kdo knihovnu pohřbí. „Tíha rozhodnutí tedy stále leží na bedrech ministerstva kultury a hlavního města,“ sdělila mluvčí knihovny Kateřina Nováková. Město odpovědnost za knihovnu odmítá. „Praha s tím v tuto chvíli nemá nic společného,“ tvrdí primátor Bém.
Národní knihovna v „Pakulu“?
Kongresové centrum Praha (dříve Palác kultury, lidově „Pakul“) bylo otevřeno v roce 1981. V budově, která byla určena i pro zasedání KSČ, je osm sálů s celkovou kapacitou 4500 osob. Jeden ze symbolů komunismu by se nyní mohl stát novou Národní knihovnou. Tíha rozhodnutí stále leží na bedrech ministerstva kultury a vedení hlavního města
