CHILE Jde zřejmě o nejodlehlejší obydlený ostrov planety. Skalnatý kousek pevniny v Jižním Pacifiku je natolik izolovaný, že mu místní přezdívají Te Pito O Te Henua (Pupek světa). Velikonoční ostrov se ale nyní stává pupkem světa i pro turisty, kterých sem v poslední době jezdí čím dál víc. Někteří se dokonce obávají, že nápor cestovatelů může ohrozit to, za čím valná většina cizinců přijela - gigantické kamenné sochy, jimž se říká moai.
„Čím víc turismu, tím rychlejší chátrání. Čím více návštěvníků, tím více škod,“ shrnuje pesimisticky současný stav archeoložka Susana Nahoeová. „Teď jsme v bodě, kde buď začneme chránit to, co máme, anebo o to přijdeme.“
Slavné sochy moai trpí přirozenou erozí i bez turistů. Slunce, vítr, vlnobití a vlhkost - to všechno tajemné kamenné tváře ohrožuje, a postupem času se tak obrušují jejich rysy. K vlivům počasí se přidávají i mech a lišejníky, kterým se ve vlhku na kamenných blocích daří a erozi napomáhají.
Podle archeoložky se sice většina turistů chová k sochám ohleduplně, existují ale i výjimky. Někteří po sochách šplhají, jiní si z nich chtějí odvézt suvenýr jako finský turista, který letos v březnu utrhl jedné ze soch ucho. Chilský soud ho pak za to odsoudil k pokutě sedmnácti tisíc dolarů.
„Osmý div světa“ Jméno ostrova pochází od nizozemského mořeplavce Jacoba Roggeveena, který zde zakotvil na Velikonoční neděli roku 1722. Má deset kilometrů na délku a pět na šířku a žijí na něm pouhé čtyři tisícovky obyvatel. Dnes na ostrov kromě výletních lodí směřuje každý týden osm letů z chilského Santiaga a z hlavního města Tahiti. I když mimo sezonu, tedy zhruba od března do července, sem aerolinky míří méně často, jsou všechna letadla plně obsazená. „Každý let je plný,“ potvrzuje Pedro Edmunds, starosta jediného města na ostrově, Hanga Roa.
Ostrov se čtyřmi tisícovkami místních loni navštívilo 52 tisíc turistů, což je o pětinu víc než v roce 2006. Od roku 1990 se množství turistů zvýšilo desetinásobně. Obrovský turistický boom úřady spojují s tím, že ostrov je od roku 1995 na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Loni byl ostrov dokonce zařazen do soutěže o nových sedm divů světa - a skončil osmý.
Cestovatelé tady mohou na malé ploše navštívit celkem 1524 archeologických nalezišť, včetně 887 soch moai. Jen pět desítek soch ale bylo zrestaurováno. Podle některých názorů nicméně renovace může cenné sochy paradoxně ještě více ohrozit: když totiž kamenné tváře experti umístí znovu do vzpřímené polohy, budou mnohem více vystaveny povětrnostním vlivům.
Moai - tajemství civilizace Otázka, co je možné udělat pro záchranu soch na Velikonočním ostrově, je obtížná i pro odborníky. Ti totiž váhají i s odpověďmi na zdánlivě jednodušší otázky. Proč vůbec kamenné hlavy vznikly? Jakým způsobem dokázali zdejší obyvatelé stěhovat bloky kamene po celém ostrově? Co se stalo s očima v kamenných obličejích? A jaká katastrofa postihla civilizaci, jež náhle porazila doposud stojící sochy?
Všichni se ovšem shodnou, že pro záchranu soch se dělá málo. Archeoložce Nahoeové se osvědčil experiment UNESCO z roku 2003. Na ošetření všech soch ale nebyl dostatek financí. Jak napsal zpravodajský server CNN, Nahoeová i starosta Edmunds si v této souvislosti stěžují na komplikovanou spolupráci s chilskými úřady.
