Předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) řekl, že část poslanců ANO má k žalobě politické výhrady, část právní. Někteří ze 78 poslanců vládního hnutí budou aktivně hlasovat proti návrhu, jiní zvažují, že se hlasování zdrží nebo ze sálu odejdou. Vzhledem k pevně danému počtu hlasů, které jsou pro podání žaloby nutné, znamená nehlasování totéž jako odmítnutí žaloby.
Žalobu nepodpoří ani žádný z poslanců ČSSD, uvedla místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Valachová. Důvody tohoto rozhodnutí přiblíží sociální demokraté ve čtvrtek na jednání pléna Sněmovny.
Zemanovo otálení s odvoláním ministra kultury Staňka bylo protiústavní, míní část právníků |
Podle místopředsedy KSČM Stanislava Grospiče je žaloba napsaná chaoticky jako špatná slohová práce, chybí v ní vlastní vymezení skutku. „KSČM tak jako ostatní strany míní, že by měla být žaloba projednána, s tím, že Sněmovna by se k ní neměla připojit,“ uvedl. Žalobu nepodpoří ani SPD, usneslo se v úterý předsednictvo hnutí. Podle něj Zeman ústavu neporušil. „Ústava dává prezidentu republiky silné pravomoci a přímo volený prezident má od voličů silný politický mandát je naplňovat,“ uvádí se v usnesení předsednictva.
Zbývající opoziční strany proto mohou pro podporu žaloby získat pouze 73 hlasů, včetně hlasů pětice nezařazených poslanců, což k podání k Ústavnímu soudu nestačí. Jejich představitelé v úterý přesto avizovali, že budou chtít o žalobě jednat a budou hlasovat i pro její podání k Ústavnímu soudu. Šéf pirátských poslanců Jakub Michálek řekl, že jeho strana vidí porušení ústavy u Zemanova postupu při odvolávání ministrů nebo při zasahování do nezávislosti justice. Zemanovo aktuální vyjádření o možném udělení abolice premiéru Andreji Babišovi (ANO) označil Michálek za třešničku na dortu.
TOP 09 ve čtvrtek navrhne, aby poslanci hlasovali o žalobě po jménech. I to bude informace, řekla v úterý místopředsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová.
Sněmovna by měla projednat žalobu na Zemana veřejně, hlasovat se ale bude tajně |
Předseda Starostů a nezávislých (STAN) Vít Rakušan novinářům řekl, že se poslanci hnutí za názory nestydí. „Nemáme problém s tím zveřejnit projednávání. Nevidím jediný důvod, proč by neměla veřejnost vidět, jak diskuse vypadala,“ uvedl. Starostové podle něj uvažují o vytvoření nástroje, který by umožnil Ústavnímu soudu vydat závazné stanovisko k důležitým otázkám i bez toho, aby musela být podána žaloba.
Také KDU-ČSL je pro veřejné projednávání žaloby a nevidí podle předsedy Marka Výborného důvod k tajnému jednání. „Nakonec jednací řád Poslanecké sněmovny o tom hovoří jasně. Nepředpokládám žádnou jinou variantu, nejedná se o záležitost, která by se dotýkala bezpečnosti státu, tajných služeb a podobně,“ uvedl.
Senát jednal o žalobě o prázdninách neveřejně, jak stanoví zákon. Pro návrh hlasovalo 48 ze 75 přítomných senátorů, potřeba bylo nejméně 45 hlasů. Proti bylo 20 senátorů, sedm se hlasování zdrželo. Senátoři v žalobě Zemanovi vyčítají osm případů jednání. Žaloba popisuje skutky od nečinnosti v případě jmenování či odvolání členů vlády po vystupování v rozporu s oficiální českou zahraniční politikou. Podnětem k žalobě bylo údajné ovlivňování justice prezidentem a zaměstnanci Hradu. Zeman už dříve označil návrh žaloby za ústavní negramotnost. Odmítl tvrzení, že jsou jeho kroky v rozporu s ústavou.
Sněmovna se musí k návrhu žaloby vyjádřit do 30. října, do tří měsíců ode dne, kdy žalobu ze Senátu dostala. Pokud by Sněmovna v termínu nerozhodla, znamenalo by to, že souhlas nedala.
