Poslankyně za TOP09 Nina Nováková.
Šestice poslanců včetně Niny Novákové (TOP 09) navrhuje, aby člověk, který se narodil pomocí darované spermie nebo vajíčka, měl možnost zjistit, kdo jsou jeho biologičtí rodiče. Dárců rapidně ubude, varují kritici. Proti návrhu argumentují také tím, že dárce by mohl být v budoucnu dítětem obtěžován.
Vláda 7. ledna vydala stanovisko, že návrh nedoporučuje. „Mě nerozpláče, jestli dárců ubude,“ říká Nina Nováková v rozhovoru pro Lidovky.cz.
Lidovky.cz Překvapilo vás, že vláda návrh nepodpořila?
Nepřekvapilo, protože ty argumenty jsou pořád stejné. Vláda má sice námitky i k formálnímu zpracování, ale to jde samozřejmě upravit během dalších čtení.
Lidovky.cz Nelíbí se jí tedy spíš myšlenka jako taková?
Hlavní protiargument:„Dárci v zemích, kde se tohle zavedlo, houfně vymizeli. Čili ty země nyní nemají dárce. Typický příklad je Francie. Mnozí odtamtud jezdí do Belgie, kde anonymita prolomená není,“ řekl v prosinci serveru iDNES.cz Karel Řežábek, vedoucí lékař pražského Centra asistované reprodukce Všeobecné fakultní nemocnice vedoucí lékař pražského Centra asistované reprodukce Všeobecné fakultní nemocnice. |
Ne. Oni strnuli u toho, co říkají kliniky, které se nabídkou asistované reprodukce živí. Kliniky říkají, a to zřejmě vládě připadá jako nejdůležitější argument, že když nebudou mít dárci záruku, že se ten potomek o nich nedozví, tak že jich ubude. Už když se návrh podával, tak jsem řekla, že mě nerozpláče, jestli jich ubude. Myslím si, že bychom měli dělat jiné věci pro reprodukční zdraví než to, že stárnoucím rodičům pomáháme, aby mohli mít dítě. Za to jsem si vysloužila...velmi kritické poznámky.
Lidovky.cz Váš návrh vede k větší informovanosti obou zúčastněných stran: jak dárců, tak budoucích rodičů. To se možná lidem nelíbí...
Přesně. Nelíbí. V příspěvku na blogu jsem se stanovisko snažila říct jemně, protože si uvědomuji, že pro lidi, kteří tu asistovanou reprodukci využívají, je to velmi citlivé. Ona je tu ale jedna zásadní věc: neexistuje žádné lidské právo být rodičem. Být rodičem je výsada nebo dar a vždycky to bylo spojeno s prokázanou kvalifikací, tou je třeba to, že jste schopen uzavřít partnerství. Z rodičovství vyplývají povinnosti, není to prostě právo.
Právo dárce vs. upření práva ještě nenarozenému„Ta myšlenka vychází z obhajoby práv dítěte, ale nerespektují se práva těch dalších. Přeci i dárce má právo na klidný nenarušovaný vlastní život,“ vysvětloval Řežábek. |
Pro mě je důležité, že dárce je biologickým rodičem. To se mu nedá odpárat. My tomu biologickému rodiči dovolujeme, aby rezignoval na to, že je otec nebo matka, ale nemáme přece právo to upřít té lidské bytosti, které dal dárce vzniknout, že nesmí nikdy znát své předky. Pro identitu dítěte je to důležité. Chtěla bych vyprovokovat debatu o tom, že vůbec nedbáme o reprodukční zdraví mladé generace. Do adolescence, do třiceti let a někdy ještě dál, děláme všechno pro to, abychom ty děti neměli, a najednou, když má člověk úplně všechno, řekne si: „Tak ještě to jediné, co mi chybí, je to dítě.“ Pak se diví, že už to nejde. My bychom měli udělat všechno proto, aby se lidi nebáli mít dítě ve věku, kdy ho mít můžou. Tudy se máme ubírat, ne se pyšnit, že děláme asistovanou reprodukci. U nás je 90 tisíc zmražených embryí, to je prostě genetické inženýrství. Z toho mně běhá mráz po zádech.
Lidovky.cz Myslíte si, že v Poslanecké sněmovně bude mít návrh šanci?
Šestice navrhovatelů
|
Já teď uteču, já jsem podobnou akci udělala s návrhem individuálního očkovacího plánu. Taky jsem neměla šanci, ale přesto už teď, za půl roku, se ke mně řada poslanců připojuje a uvědomují si, že to nebylo úplně vedle. Třeba to v někom vzbudí aspoň přemýšlení. Nevzdávala bych to.
Lidovky.cz Nevzbudí návrh protiakce klinik, které asistenční reprodukci provádějí?
To už vzbudil. Oni byli první, kdo se ozvali jak potrefená husa. To je jasné. Oni dokonce mluví o tom, že vyvíjející se embryo ve zkumavce je léčebný prostředek pro neplodnost, ale pro mě je to prostě lidská bytost. Když už se lidé do této možnosti zapojí a jdou tam v zoufalství, tak mají nutkání to znova a znova zkoušet a dají do toho strašně peněz. Do 39 let je to navíc hrazené pojišťovnou, někdy až šest embryí. Nechci to těm lidem, kteří jsou starší, zoufalí, upírat, já sama jsem měla dítě až ve 38, vím, co to je, když člověk dlouho nemá dítě. Ale kdyby se mi to bývalo nepodařilo, tak jsem si říkala: „Už je nejvyšší čas, dítě adoptuju.“ Jsou taky děti, které tu existují a nikdy rodiče mít nebudou.
Lidovky.cz Na blogu píšete o tom, že je nutné vynaložit maximální prostředky na prevenci v oblasti reprodukčního zdraví mladé generace. Plánujete konkrétní kroky?
Zcela určitě. Jsem zastáncem etické výchovy. Můj cíl je znovu zavést do škol kultivovanou formu sexuální výchovy, či spíše výchovy k partnerství v rámci etické výchovy. To totiž zmizelo za bývalého ministra školství Dobeše, který dokonce některým rodičům slíbil, že to zmizí úplně. Je to složitá problematika. Myslím, že se musí oživit. Už jsem navázala kontakt s Univerzitou Karlovou i s univerzitou v Bratislavě a budeme postupovat koordinovaně. Myslíme si, že v době selhávajících rodin je nutné, aby výchova k partnerství, k manželství, k rodičovství ve škole byla, že není pravda, že se to může nechat jen na rodičích. I když jsem se velmi hádala s těmi lidmi z klinik asistované reprodukce, tak když jsem začala mluvit o tom, že se mi nelíbí nadbytečné zacházení s hormonální antikoncepcí, tak oni řekli: „Ale tohle je věc, ve které my vás podpoříme, v tom do toho jdeme s vámi.“ To je zajímavé.
Lidovky.cz Plánujete konkrétní aktivity i v oblasti antikoncepce?
Začneme diskutovat nad standardem sexuální výchovy, který vydala Světová zdravotnická organizace. Tenhle dokument je podle mě úplně výbušnina, když se nad ním sejdeme. To je bod číslo jedna. K tomuto dokumentu bychom měli zaujmout nějaké stanovisko jak ve školství, tak celkově. Jestli to stihnu ještě v únoru, nejpozději v březnu.
Vývoj návrhu zákona o povinnosti ukládat data o anonymních dárcích při asistované reprodukci můžete sledovat ZDE.
