Úterý 27. července 2021, svátek má Věroslav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Česko

Proč taktizování s očkováním nemá smysl? Čekání na ‚supervakcínu‘ se nevyplatí

Očkovací maraton v Dobřichovicích. foto: Jakub StadlerMAFRA

Doporučujeme
Praha - V běhu covidové epidemie už téměř vidíme cílovou pásku. Aspoň podle zdravotnických odborníků, kteří kýženou metu vidí zhruba u hranice 70 procent proočkované populace.
  5:00

V hlavách některých Čechů ale stále klíčí pochybnosti, hlavně kvůli existenci dalších a dalších mutací. Lidé se obávají, že na ně stávající očkovací látky nebudou zabírat nebo nabídnou jen málo dostačující ochranu. Pojali proto myšlenku, že bude lepší si počkat na úplně novou generaci vakcín, která má pokrýt jednak hrozbu variant viru, jednak budou odzkoušenější než současná séra.

Dokládají to přehledná data iniciativy Cesta ven, jež pro vládu zpracovává komunikační kampaň na podporu očkování. Zmíněné obavy se projevily jak v prvních údajích už v březnu, tak v úplně čerstvém červnovém průzkumu.

Národní očkovací centrum proti covidu-19.
Lidé, kteří mají nárok na očkování, se do něj budou moct začít registrovat od...

„Nejvíce to rezonuje u těch, kdo nejsou ohledně očkování rozhodnutí nebo se kloní k názoru, že na něj spíše nepůjdou,“ popsal pro Lidovky.cz Eduard Piňos, iniciátor kampaně a marketingový stratég.

V bludišti informací

Mimo jiné to připisuje informační vyčerpanosti lidí, kteří se již nedokážou orientovat v lavině zpráv o virových variantách označovaných řeckými písmeny alfa či delta, případně nazývaných pro změnu „britská“ či „indická“ mutace. Jediné, co si z informační změti lidé odnesou, je dle Piňose vzkaz: „Vakcína nebude fungovat.“

Tato interpretace je ale mylná. „Je to právě naopak. Čím rychleji se proočkujeme, tím méně šancí je na tvorbu variant,“ řekl pro Lidovky.cz hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal. Šéf Mezioborové skupiny pro epidemické situace též zaznamenal, že lidé taktizují a čekají na jedinou vakcínu, jež pokryje různé verze viru. Podle něj zbytečně: moderní mRNA vakcíny lze rychle upravit pro případ, že by se objevila varianta prolamující jejich ochranu.

Podle Piňose se informační covidové tsunami slévá do zamotaného klubka faktů, které už běžný člověk nestíhá v hlavě rozklíčovat. Informace o stále nových variantách a potřebě přeočkování vyvolávají pocit, že autority zodpovědné za zvládání epidemie nevědí, co by vlastně mělo proti viru fungovat.

„Narážíme na to, že lidé často neumí svou obavu popsat. My, kdo se tím zabýváme na denní bázi, v tom vidíme právě problematiku mutací,“ rozebral odborník, co jim vyšlo z čerstvého průzkumu mezi populací, jehož výsledky iniciativa představí v nejbližších dnech.

Snahy propagátorů vakcinační kampaně narážejí ve veřejném prostoru i na prohlášení některých odborníků ze zdravotnictví. Piňos pro Lidovky.cz vysvětlil, že zvláště škodlivě působí zavěšování pomyslného Damoklova meče nad doporučení jít se očkovat. „Nabádají lidi k očkování, ale zároveň dodávají, že se může objevit něco, co naše snahy zhatí,“ doplnil odborník. Že pochybnosti o účinnosti vakcín v očkování nepomáhají, není třeba dodávat.

I jedna dávka je lepší než nic

Z výsledků čerstvé studie mimo to také vyplývá, že obavy z mutací se v žebříčku strachů propadly podle Piňose ale možná i proto, že se ocitly v galimatyáši dalších údajů o covidu. „Jinak stále vedou staří známí: nedostatečné ozkoušení vakcín a jejich vedlejší účinky,“ řekl expert.

Zároveň však garantuje, že celková čísla budou pro mnohé příjemným překvapením. Tak pozitivní vývoj veřejného mínění o vakcinaci prý nečekali ani samotní tvůrci kampaně. Piňos má dle svých slov hlavně radost, že se nevyplnily alarmistické předpovědi o masách lidí, kteří se nebudou chtít očkovat vůbec. Kampaň má tak stále „o co hrát“.

Očekávat příchod mesiášské „supervakcíny“, jež se úspěšně popere s každou myslitelnou variantou viru, není prokazatelně dobrá strategie.

Ačkoliv třeba mutace delta, objevená v Indii a řádící převážně v Británii, je proti první dávce očkovacích látek o něco rezistentnější, stále poskytuje určitou ochranu. Rozhodně to ale neznamená, že by měla jediná dávka stačit. Například u vakcíny od firem Pfizer/BioNTech prokázala britská studie, že jen u 32 procent lidí očkovaných první dávkou a nakažených variantou delta se objevila kýžená protilátková neutralizační odpověď organismu. U dřívějších variant koronaviru dosahoval stejný údaj hodnoty 79 procent.

Spíše než odradit od vakcinace by tyto výsledky měly lidi donutit poctivě si dojít pro druhou dávku. Zmíněná studie je totiž nekompromisní: druhá dávka Pfizeru chrání před 96 procenty hospitalizací. Proti onemocnění s hmatatelnými symptomy ochrání v 88 procentech případů.

Optimální interval: tři týdny

Za informování o dopadech první či druhé dávky lze připsat jistou míru odpovědnosti státu. Ten na jaře přešel na strategii, kdy prodloužil intervaly mezi první a druhou dávkou, aby tu úvodní „včeličku“ dostalo co největší množství lidí. Vycházel totiž z předpokladu, že už jedna dávka je dostatečnou stopkou pro pokračování covidové krize. Jenže s příchodem variace delta zvolený postup přestal dávat smysl.

V současnosti je rozestup mezi oběma dávkami 42 dní. Podle epidemiologa Romana Prymuly je dobrý důvod, proč se vrátit k původnímu třítýdennímu schématu. Na základě velmi přesných izraelských dat se ukázalo, že ten původní interval podání druhé dávky tři týdny po první je nejlépe imunogenní,“ řekl pro Lidovky.cz Prymula.

Jenže s nastupující dovolenkovou sezonou se termín druhé dávky lidem často „nabourává“ do dovolené. Například v největším českém očkovacím centru v pražské 02 areně očkují denně téměř sedm tisíc lidí. Za chod centra odpovídá Ústřední vojenská nemocnice. Její mluvčí Jitka Zinke řekla deníku Právo, že denně volá asi deset procent lidí s žádostí o změnu termínu druhé dávky.

LETNÍ SOUTĚŽ: Už jste navštívili Archeopark Chotěbuz?
LETNÍ SOUTĚŽ: Už jste navštívili Archeopark Chotěbuz?

Vkládejte svoje tipy na výlety s dětmi a vyhrávejte hodnotné ceny po celé léto. Kam vyrazit tento týden? Navštivte třeba Archeopark Chotěbuz.