Neděle 28. dubna 2024, svátek má Vlastislav
130 let

Lidovky.cz

Policie: Proti Istanbulské úmluvě výhrady nemáme, ladí k zákonům o obětech násilí

Česko

  13:00
PRAHA - Policie se staví na stranu Istanbulské úmluvy, která řeší především problematiku násilí páchaného na ženách. Nevyhýbá se ale ani tématu zasahování do práv mužů. K ratifikací mezinárodní úmluvy by se patrně podle policejního prezidia v oblasti péče o obětí násilí nic výrazně neměnilo. „V našich zákonných normách máme tuto problematiku velmi dobře ošetřenou,“ odpověděla policie na dotazy redakce serveru Lidovky.cz.
Násilí na ženách - ilustrační snímek.

Násilí na ženách - ilustrační snímek. foto: Shutterstock

Text Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, známé též jako „Istanbulská úmluva“ (více informací ve stejnojménném boxu - pozn. red.), odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Podle organizace poukazuje na to, že ženy bývají mnohem častěji obětí domácího a sexuálního násilí než muži i obětí masového znásilňování v ozbrojených konfliktech.

Stíhání pachatelů

Po ratifikaci úmluvy by mělo dojít ke změně některých zákonů v České republice tak, aby vyhovovaly znění úmluvy. Jakých oblastí by se úmluva v Česku v praxi dotýkala a co by se od státu po její ratifikaci vyžadovalo? 

Podle organizace České ženské lobby (ČŽL), jedné z nejhlasitějších organizací na podporu ratifikace, by to byla zejména ochrana obětí, prevence před násilím, také efektivní stíhání pachatelů a důsledné pozorování, zda je naplněn obsah úmluvy v praxi. 

‚Homosexuálové budou vládnout.‘ Skandální kázání nelze přejít, kritizuje projev kněze Halík

Skupina odborníků by tak měla v překladu dohlížet na to, aby stát postupoval v souladu s textem úmluvy, a zajistil tak její dlouhodobou efektivitu. ČŽL to píše v textu, který má server Lidovky.cz k dispozici. 

Konkrétně by měla úmluva zajistit, aby cílem veškerých opatření bylo zajištění potřeb a bezpečnosti obětí. Organizace jmenuje také ve výčtu úkolu pro stát „vytvoření specializovaných podpůrných služeb“, které by obětem a jejich dětem poskytovali lékařskou pomoc a psychologické či právní poradenství. Měla by zajistit i dostatečné množství dočasných útočišť a zavést bezplatné nepřetržité telefonní linky důvěry.

Trestné činy

Pokud jde o stíhání pachatelů, je dle České ženské lobby v součinnosti s organizací Amnesty International podstatné, aby ratifikace úmluvy zajistila posuzování násilí vůči ženám jako trestný čin, a aby bylo takové jednání náležitě trestáno. Stejně tak by pro žádný násilný čin nemohly být přijatelné výmluvy na kulturu, tradiční zvyky, náboženství nebo takzvanou “čest”. 

Organizace též zdůrazňuje, že by v průběhu vyšetřování a soudního řízení měly mít oběti možnost využít speciálních ochranných opatření, orgány zajišťující dodržování zákona by měly na případné žádosti o pomoc obětem reagovat bez prodlení.

Neméně podstatné je podle ČŽL proškolení odborníků, kteří pracují s obětmi, zvyšování povědomí o různých formách násilí a jejich traumatizující povaze, a jak dále píše Česká ženská lobby, taktéž „zahrnutí učebních materiálů týkajících se problematiky rovnosti do učebních osnov na všech stupních vzdělávání“.

Policie případnou ratifikaci Úmluvy nevnímá jako problematickou. „Nemáme žádné výhrady k ratifikaci Istanbulské úmluvy, v našich zákonných normách máme tuto problematiku velmi dobře ošetřenou,“ uvedla pro server Lidovky.cz mluvčí policejního prezidia Ivana Nguyenová. (více v boxu „Trestná činnost“ - pozn. red.)

Trestná činnost

  • skutková podstata tr. činu týrání osoby žijící ve společné domácnosti - § 199 tr. zákoníku (č. 40/2009 Sb.,) 

– aplikace na domácí násilí, v dalších skutkových podstatách jsou popsány ostatní tr. činy, které lze aplikovat na různé formy násilí (fyzické, psychické, sexuální), není to zde gendrově podmíněno – PČR pachatele „ násilí na ženách, popř. dětech“ stíhá dle zákonných norem velmi efektivně, žádné „výmluvy na kulturu, tradiční zvyky, náboženství nebo takzvanou “čest” nejsou v ČR akceptovány.

  • zákon o obětech (č. 45/2013 Sb.,)- § 2, kde je popsána definice zvlášť zranitelné oběti + další § - povinnosti OČTŘ ke zvlášť zranitelným obětem v průběhu přípravného řízení – speciální výslechové místnosti., možnost provedení výslechu osobou stejného pohlaví, povinnost poučit oběť, předat informaci o možnostech další péče a podpory a další.

zdroj: Policie ČR pro Lidovky.cz

Policie navíc podle jejího oficiálního vyjádření vše ze zmíněných bodů v souvislosti s ochranou oběti „efektivně zajišťuje“. Jde například o průběžně proškolování policistů, aplikaci zákona o obětech, využívání služeb metodiků či skupin pro domácí násilí a specialistů pro práci s dětmi. 

Odpůrci i zastánci přijetí takzvané Istanbulské úmluvy proti násilí na ženách a domácímu násilí se v minulém týdnu potkali ve sněmovně a během veřejného slyšení o Istanbulské úmluvě diskutovali . 

Text, jehož celé znění si můžete přečíst zde, totiž už řadu týdnů vyvolává vášnivé diskuse, zejména po vystoupení katolického kněze Petra Piťhy, podle něhož by přijetí úmluvy vedlo k roztržení rodin, odebírání dětí a deportacím odpůrců do vyhlazovacích táborů. (více v textu ‚Homosexuálové budou vládnout.‘ Skandální kázání nelze přejít, kritizuje projev kněze Halík - pozn. red.)

Česká ženská lobby na něj záhy podala trestní oznámení kvůli šíření poplašné zprávy. I zástupci této organizace diskutovali v dolní komoře parlamentu. Ačkoli více zaznívaly hlasy oponentů, slyšet byly také silné argumenty pro přijetí Istanbulské úmluvy, kterou ratifikovalo 33 států a dalších 12 států ji podepsalo.

„Nejdůležitější v boji proti násilí je jeho prevence, a proto zcela aktivně podporujeme ratifikaci. Úmluva popisuje nástroje pomoci, které vychází z dobré praxe odborníků a odbornic na tuto problematiku, a díky komplexnímu přístupu žádná oběť nezůstane bez pomoci,“ řekla mimo jiné ve sněmovně ředitelka České ženské lobby Hana Stelzerová.

Úmluva s podpisem

Jednou z těchto zemí je - pro připomenutí faktů - právě i Česká republika, která Úmluvu podepsala již 2. května 2016 a ratifikovat by ji měla do poloviny roku 2018. Jediné státy, které úmluvu vůbec nepodepsaly, jsou Rusko a Ázerbájdžán.

Sousední Slovensko v únoru oznámilo, že dokument neratifikuje. Rozdílný postoj k dokumentu mají i čeští zákonodárci. Podle poslankyně Rady Maxové (z hnutí ANO), která se stala ambasadorkou úmluvy, by sněmovna o dokumentu mohla hlasovat příští rok v lednu či únoru.

Istanbulská úmluva

Úmluva Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí, nebo-li Istanbulská úmluva, je mezinárodní smlouva Rady Evropy, která byla přijata už v roce 2011, ale v platnost vešla až o tři roky později. Česká republika jako jeden z posledních unijních státu dokument podepsala až v květnu roku 2016, dosud však nedošlo k ratifikaci. 

V úmluvě jde především o práva žen, posuzování násilí vůči, které bere jako kulturně danou formu diskriminace. Nově definuje některé činy jako vynucený potrat nebo sňatek či stalking. 

Po ratifikaci úmluvy by mělo dojít ke změně některých zákonů v České republice tak, aby vyhovovaly znění úmluvy. Česká ženská lobby dlouhodobě bojuje za to, aby byla úmluva ratifikována, jako je tomu už ve 33 zemích v Evropě. Většina opatření už je totiž v legislativě hotová. Úmluva však nezvýhodňuje jen ženy, jak si mnozí kritici myslí, měla by pomoci i mužům, kteří jsou obětmi násilí.