"... je nutné část narušené opěrné zdi odbourat až na úrověň základové spáry a nově postavit... Stávající opěrná zeď dle mého názoru je v desolátním stavu a je nutné ji v porušeném úseku rekonstruovat," popisuje v posudku snímky narušené protipovodňové bariéry u Hegertovy cihelny David Mareček, autorizovaný inženýr pro statiku a dynamiku staveb. Podle něj fotodokumentace, kterou na místě pořídili reportéři LN, ukazuje na "zanedbání údržby systému", který má Prahu ochránit před velkou vodou.
Bez vad není ani bariéra, která od Vltavy odděluje pražskou Libeň. "V případě trhlin, které procházejí napříč celou tloušťkou konstrukce, je nezpochybnitelné, že tato konstrukce v daném místě je naprosto nezpůsobilá jako protipovodňová zábrana," hodnotí kvalitu zábrany v Libni statik Vojtěch Štrba.
Přečtěte si názory expertů na protipovodňové bariéry: |
Stejně komentují experti i další zábrany v Modřanech nebo na Kampě. "Pokud není opěra povodňové bariéry uzpůsobena ke kotvení na jiné, než vodorovné ploše, nepochybně bude její funkce nedostatečná. Stabilita konstrukce protipovodňové zábrany bude narušena a nárazem povodňové vlny, který může být umocněn plovoucím předmětem, může dojít ke ztrátě stability a funkce protipovodňové zábrany," popisuje Štrba problémový úsek Q50 na Kampě.
PSALI JSME: |
"... přesně v místě, kde se kotví podpěra na slupici je o 45 cm vyvýšený vjezd do garáže. Podpěra bynešla usadit a celá sestava by tedy byla nefunkční, hrozilo by prolomení tlakem vody," doplňuje ho Mareček.
Praha do protipovodňového systému investovala po ničivých povodních z roku 2002 3,7 miliardy korun. Někdejší primátor Pavel Bém (ODS) ho dokonce označil za "nejmodernější v celé Evropě".
