Učitel matematiky Farber si dobře spočítal, že při ceně tři centy za stránku přijdou papíry na písemky během roku na pět set dolarů. Kopírování textů a příkladů stojí dalších tři sta šestnáct dolarů. I když škola část uhradí, Farber chce mít zásoby, aby se mohli studenti na zkoušky připravit při procvičovacích testech. „Drsné časy žádají drsné akce,“ domnívá se. A tak začal prodávat místo pro reklamu: za deset dolarů na papíry pro cvičný kviz, za dvacet dolarů pro test po ukončení učební kapitoly a za třicet dolarů na pololetní zkoušku. O jeho záměru informoval místní tisk minulý týden. Hned po víkendu na něho čekalo pětasedmdesát e-mailů s nabídkou reklamy. Zatím vybral tři sta padesát dolarů. Reklama na pololetních testech je už údajně zcela vyprodaná. Platí za přístup k dětem Nad Farberovými kroky se pozastavuje washingtonská nezisková organizace Commercial Alert, která bojuje proti komercializaci ve veřejném životě. Pokud se reklama na písemkách uchytí, mohly by na ní školy začít být závislé, zejména v těžkých ekonomických časech, upozorňuje předseda Alertu Robert Weissman. „Inzerenti platí za přístup k dětem,“ varuje. Farber i jeho nadřízení se ale brání, že dvě třetiny reklamy jsou inspirující vzkazy podepsané rodiči. Další jsou pouhé informace o sponzoringu podnikatelů.
Národní vzdělávací sdružení uvádí, že američtí učitelé v průměru zaplatí ročně kolem čtyř set třiceti dolarů z vlastní kapsy za potřeby pro vyučování. „Nemusejí ale přitom sahat k takovým řešením jako Tom Farber,“ namítá Charles Best, zakladatel dobročinné organizace Donor Choose, která pomáhá školám prostřednictvím veřejných sbírek a darů.
