PRAHA Jasným vítězem letošního roku jsou investoři do solárních elektráren. Začněme malým přirovnáním. Jeden z nových bloků jaderné elektrárny Temelín má mít výkon okolo 1200 megawattů a vyjde odhadem na 85 až 100 miliard korun. Od prvotního rozhodnutí společnosti ČEZ v roce 2008 uplyne nejméně dvanáct let, než nové bloky zahájí provoz.
Jenže ten samý výkon v Česku vyrostl živelně během jediného roku. Také výše investovaných peněz je podobná – necelých sto miliard. Stovky investorů si během letošního roku pořídily velké solární parky, dalších více než deset tisíc lidí umístilo solární panely na střechy svých domů a podniků. Dohromady za jediný rok v Česku přibylo na polích a střechách okolo osmi milionů solárních panelů.
Solární boom lze srovnávat s Temelínem, zároveň zde však jsou výrazné rozdíly. Jaderná elektrárna až na občasné výpadky dodává do rozvodné sítě stabilní dávku energie. Solární panely v noci nevyrobí nic a přes den jejich výkon kolísá v závislosti na změnách počasí a pohybu slunce. Provozovatelé přenosové soustavy a rozvodných sítí proto nemají solární elektrárny zrovna v oblibě. Dalším problémem je cena. Oproti elektřině z jaderných či uhelných bloků je elektřina vyrobená ze sluneční energie zhruba desetkrát dražší.
Solární boom vyvolaly hlavně nedostatky v zákoně o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Stát mohl meziročně snížit výkupní ceny jen o pět procent, zatímco cena solárních panelů díky nástupu čínských výrobců klesla o desítky procent.
Návratnost investice do sluneční elektrárny klesla na osm let, při využití bankovního úvěru bylo možné vložený kapitál zhodnotit až sedmkrát. Není divu, že tisíce investorů a podnikatelů vycítily životní příležitost.
Nakonec to však tak snadné mít nebudou. Proti až příliš výhodným podmínkám zasáhla vláda, která solárníky v příštích třech letech zatíží 26procentní srážkovou daní a současně již zvýší poplatek za zábor zemědělské půdy až čtrnáctinásobně. Ne všichni zúčastnění se zařadí mezi vítěze. Kdo získá licenci a připojení k rozvodné síti až v příštím roce, nebude mít nárok na výhodnou výkupní cenu. Od března již stát nebude další velké solární parky jakkoli podporovat. Místo pohádkových zisků tak opozdilce čekají jen kruté ztráty. Poraženými jsou též spotřebitelé elektrické energie. Kdyby stát nezasáhl a nezačal část nákladů na výkup elektřiny z obnovitelných zdrojů dotovat, zákazníci by v každé spotřebované megawatthodině proudu platili navíc jakousi „solární daň“ ve výši až 500 korun. Sluneční elektrárny by tak prodražily proud pro velké průmyslové podniky až o třetinu a pro domácnosti o zhruba 12 procent.
Mezi vlastníky velkých solárních elektráren lze nalézt řadu známých jmen. Příkladem je prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl, bývalý spoluvlastník Mostecké uhelné Luboš Měkota, starosta Dolních Břežan Věslav Michalik a majitel skláren Kavalier a lihovaru ve Vrdech Otakar Moťka.
Svou solární elektrárnu si pořídily také investiční skupina Appian, jedna část rozvětvené rakouské rodiny Kapschů, dopravní a stavební podnik Viamont i Karlovarské minerální vody.
Největším investorem do solárních elektráren je však skupina ČEZ, která bude celkem vlastnit panely o výkonu 126 megawattů. Druhé místo v pomyslném žebříčku obsadí skupina Energy 21 s více než 60 megawatty a třetí FVE Czech s 41 megawatty.
***
VÍTĚZOVÉ ROKU
Automobilky
Počet aut vyrobených v Česku 1 001 750
Tržby Škody Auto za 3 čtvrtletí 160 miliard korun
(růst o 16,8 procenta)
Solární investoři
Celková investice cca 100 miliard korun
Instalovaný výkon 1600 megawattů
Roční dotace za instalovaný výkon 20 miliard korun
Banky
Zisk za 3 čtvrletí 43,7 miliardy korun
Meziroční nárůst zisku 9 procent
