Kdo by ty obrázky neznal: obří kapky deště dopadají na pustou zem. Mezi nimi se zjevuje článkovaná mravenčí postava. Kličkuje mezi oblými balvany vody, jako kdyby to byly rány osudu. Před kapkami se nakonec skryje v opuštěné šnečí ulitě. Komiks u nás existoval již předtím, ale těchto šest jednoduchých obrázků z 1. ledna 1933 je pro český komiks totéž, co do šesti políček rozvržené stvoření světa.
Pánembohem zabydlujícím zem svým houževnatým mravenčím hrdinou byl Ondřej Sekora, novinář a karikaturista Lidových novin. Nemohl tušit, že se právě Ferda stane důležitou součástí české kultury. Ferda pronikl do všeobecné imaginace, lidového i avantgardního umění. Ještě před válkou byly jeho příběhy adaptovány pro divadlo, rozhlas a film. Vážení entomologové s dojetím vzpomínají, že je k zájmu o hmyz dovedly právě příběhy mravenčího neposedy a jeho mnohonohých přátel.
Je logické, že se Ferda Mravenec, zřejmě nejúspěšnější česká komiksová figurka, dočkal prvního dílu svých sebraných spisů, které shrnují všechny kreslené příběhy z Lidových novin. S různými přestávkami se zde v dětské příloze objevovaly v letech 1933 až 1941.
Ondřej Sekora většinu motivů z komiksů později rozvedl v obrázkových knihách, které jsou všeobecně známé.
Novinové předobrazy nás překvapí úsporností výrazu a dynamikou kresby. Původní komiksy také obsahovaly některá nečekaná témata, která se do pozdějších knih nedostala. Pro většinu čtenářů bude překvapivé Ferdovo otcovství. Místo namyšlené Berušky se v jedné řadě oženil s mravenčicí a narodil se jim chlapeček. Své rodiče trápil usilovným pláčem a různými alotrii, které rodiče zvládají pomocí nejrůznějších vynálezů a především humoru.
Ten však na některé lapálie nestačil. Jak v doslovu uvádí Tomáš Prokůpek, Ondřej Sekora intenzivně prožíval politické dění. To se promítlo i do komiksů určených pro dětské publikum, především nebývale explicitním zobrazováním válečných hrůz. Jde o přímou reakci na ohrožení nacistickým Německem. Sekora na minimální ploše novinové kresby komponuje monumentální apokalyptické vize mravenčích bitev se všemi hrůzami, které moderní válka přináší. Plamenomety pálí hmyzí vojáky na uhel, výbuchy trhají jejich těla, v zákopech je dusí jedovaté plyny. Vojáky, které přežijí, válka mění na mrzáky. Podobně pochmurné jsou i veršované popisky k obrázkům: „Toho, který poštu nosil, výbuch granátu tu skosil. Psaníčka zde leží mnohá, vzadu za drát visí noha.“ Chudák Ferda, který se do válečné vřavy připlete, končí jako domnělý dezertér na nucených pracích v orwellovském mraveništi. Spíš než o oslavu činorodé práce tu jde o temné vylíčení poměrů v koncentráku.
Sekora Ferdu Mravence využil k osobité reflexi doby. Populární kultura se v tomto směru neliší od takzvané kultury vysoké. Válečné obavy svého času nevyjádřila jen Čapkova Matka, ale s velkou naléhavostí se objevují i ve světě Sekorova polidštěného hmyzu. Ferdovy příběhy mohou sloužit jako podklad pro studie z vizuální antropologie českého národa.
O něco pozdější řada nazvaná Ferda bude vojákem opouští temné válečné vize a naopak do dětských čtenářů vlévá bojovného ducha vlastenectví. Ferda radostně obdrží povolávací rozkaz, z bukvice a housenek si vyrobí tank a vyráží na obranu vlasti. Jak se dá předpokládat, u útvaru vyniká jako zlepšovatel vojenské techniky. Bojovou morálku si udržuje i po návratu domů, kam je náhle nepochopitelně odvolán. Zde se dostáváme k limitům knihy. Je tato řada Ferdy reakcí na mobilizaci roku 1938? Nepochybně ano, ale z doslovu Tomáše Prokůpka ani ze sporé ediční poznámky se to nedozvíme. Kniha, jež se mohla stát analýzou předválečné historie prostřednictvím novinového komiksu, zůstává kdesi na půl cesty. Je zjevné, že nakladatelství Albatros lavírovalo mezi záměrem vydat kritické vydání Sekorových komiksů, ale současně i knížku, kterou budou rodiče kupovat svým dětem. Vznikl tak, bohužel, kompromis.
V roce 1941 musel Ondřej Sekora, vzhledem k židovskému původu své ženy, z Lidových novin odejít. Na konci války skončil v pracovním táboře, ne nepodobném jeho představě totalitního mraveniště. K Ferdovi se vrátil až po roce 1945, tentokrát na stránkách Mateřídoušky. To už ale bylo v jiných podmínkách a s jinými výsledky, jež by si zasloužily souborné vydání podobně jako Ferdova předválečná léta.
***
Ondřej Sekora, Dobrodružství Ferdy Mravence. Sestavil Tomáš Prokůpek Praha, Albatros, 140 stran, doporučená cena 199 Kč.
