Ultima Vez: nieuwZwart, Divadlo Archa 19., 20. a 21. listopadu, Praha Vlámská část Belgie se vyznačuje zvláštní náklonností k modernímu tanci, jenž se vyvinul z tradičních selských tanců v dřevácích, jak je maloval Bruegel a další mistři. Jak daleko se však dostalo taneční umění současnosti od podupávání bodrých venkovanů! Pohyby tanečníků slavného souboru Ultima Vez lze spíše připodobnit pokusu, jak tělem znázornit třeba zánik světa, nebo naopak porod člověka, což může být v jednom provedení totéž.
Tanečníci a tanečnice jsou vášniví, ale není to žádné flamenco, je to symfonie šlach, kostí a svalstva ve vysoce stylizovaném obraze. Každý, kdo to sleduje, si může představit, co chce a jak chce, nejlépe tomu rozumí Nina Vangeli a Vladimír Hulec, kteří jsou sami tanečníci.
Soubor Ultima Vez je v pražské Arše starým známým, vždyť tu vystupoval už sedmkrát. Letos přijíždí s novým programem, který jeho tvůrce Wim Vendekeybus nazval nieuwZwart (Nová čerň). Vystupuje v něm sedm tanečníků, doprovází je živá kapela a má jít o „archetypální odysseu do světa nezkrotné fantazie a divoké energie“. Nebo možná naopak: divoké fantazie a nezkrotné energie?
Ale nejde o slova, prostě tělo je tělo a jeho pohyb je šifra existence, a někdo to umí lépe, a jinému nezbývá, než se na to aspoň dívat.
