PRAHA Soukromé vysoké školy v Česku se letos „poperou“ o poslední slušnou várku čerstvých maturantů. Od příštího roku budou počty nových studentů kvůli populačnímu útlumu z počátku 90. let ubývat. A to je pro mnohé soukromé školy doslova smrtící.
Ze současných 45 škol jich podle nejčernějších odhadů do deseti let přežije sotva deset.
Ty přeživší budou muset najít způsob, jak k sobě nalákat ubývající počty mladých, navíc ochotných platit školné za studium, které je u veřejných škol bezplatné. Některé ze soukromých škol bezpodmínečně čekají fúze, míní odborníci.
V letošním roce odmaturovalo 130 tisíc mladých lidí. Jak pro LN uvedl Petr Habáň z Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání CERMAT, na rok 2010/11 se odhaduje 105 tisíc maturantů. A v roce 2014/15 už jich má podle jiných odhadů být jen 93 tisíc.
Na soukromých vysokých školách studuje 14 procent z celkového počtu asi 390 tisíc studentů. Některé z oslovených škol přiznávají, že třeba u společenskovědních oborů je trh nasycen už dnes.
V boji o studenty musí školy, které chtějí přežít, proto změnit strategii. „Studenty chceme zaujmout kvalitou a perspektivou dobrého uplatnění po ukončení studia a také flexibilitou nabízených forem studia,“ říká rektorka Vysoké školy finanční a správní Bohuslava Šenkýřová. Školy se snaží možným problémům s nedostatkem maturantů vyhnout také zaměřením na různé nadstavbové či kombinované formy studia. „Již dva roky nabízíme studium MPA (Master of Public Administration), což je obdoba manažerského studia MBA. Do budoucna nevylučujeme ani jiné formy studia,“ uvedl prorektor vysoké školy CEVRO Institut Ladislav Mrklas.
Soukromé vysoké školy zaznamenaly v Česku v posledním desetiletí obrovský boom. Od roku 1999, kdy byl udělen státní souhlas prvním třem, narostl počet akreditovaných soukromých VŠ na 45. Každým rokem přibývají další a ty stávající se rozšiřují, přidávají studijní obory, nabírají více studentů.
Mluvčí ministerstva školství Tomáš Bouška potvrdil, že chuť zakládat nové školy v posledních měsících stále viditelně existuje, ministerstvo ale nehodlá vznik nových škol podporovat.
Fúzovat, nebo zkrachovat?
Některé ze stávajících škol pak může před budoucím zánikem zachránit slučování s konkurencí. Prorektor Jan Mojžíš z Newton College v Brně odhaduje, že k fúzím a převzetím soukromých VŠ začne docházet již v příštím školním roce.
Žádná z oslovených škol ovšem nechce přiznat, že se jich plánované fúze, či dokonce jakékoli jiné existenční potíže týkají.
Problémem je také nevalná prestiž soukromého školství v Česku. Proto je právě budování dobrého jména a „značky“ cestou, jak si udržet konkurenceschopnost.
Některé školy již přišly na to, že vydělávat nabíráním tisíců studentů není do budoucna nejšťastnější řešení. „Nikdy nechceme mít tisíce studentů, ale spíše stovky. Snažíme se spíš vybudovat školu, k níž se budou absolventi i učitelé hrdě hlásit,“ říká Mrklas.
Podle něj přijde čas, kdy zaměstnavatele nebude zajímat titul, ale jakou školu uchazeč vystudoval a jací učitelé jej učili. Soukromé školy se proto snaží kvalitní vyučující přetahovat z veřejné sféry.
Přestože jsou na tom největší české soukromé VŠ finančně dobře a jejich účetní uzávěrky vykazují někdy slušné zisky, podle rektora Vysoké školy obchodní (VŠO) Iva Straky soukromé VŠ stále teprve splácejí své vstupní investice.
Jejich budoucnost záleží i na tom, jak se bude vyvíjet vysoké školství obecně. „Pokud nedojde k narovnání podmínek mezi veřejnými a soukromými školami, bude část soukromých VŠ nucena ukončit svou činnost, protože to nebude ekonomicky zvládnutelné,“ uzavírá ředitel CEVRO Institutu Jiří Kozák. Podle jeho názoru se udrží zejména ty školy, jejichž prestiž bude taková, že školné bude hrát až podružnou roli.
***
Diplom
