Novému řediteli parku Janu Stráskému se totiž nelíbí symbolika, již vyjadřují tři zobrazené smrky. Ten prostřední je uschlý, jakoby umírá, a otvírá tak cestu k novému porostu.
Jenomže to je způsob boje s kůrovcem, se kterým Stráský bytostně nesouhlasí a proti němuž chce bojovat. „V první chvílích po nástupu do funkce mě to nenapadlo, byly jiné starosti. Teď ale budu uvažovat o tom, že logo změním,“ říká Stráský.
Zatímco ekologičtí aktivisté chtějí ponechat část šumavské přírody přirozenému vývoji, Stráský je přesvědčen, že kůrovec, a tedy suché smrky nemají v lese co dělat.
Už dříve přitom potvrdil, že po důkladné analýze kalamity na Šumavě zřejmě požádá ministerstvo životního prostředí o výjimku, která by umožnila zasahovat proti kůrovci i v některých místech, kde je to dosud zakázáno.
Zcela opačnou koncepci na Šumavě razil exministr Martin Bursík. Ten po orkánu Kyrill rozhodl, že zhruba na 30 procentech rezervace nebude člověk nijak zasahovat proti kůrovci, tedy nebude z lesa odvážet napadené dřevo.
Pokračování na straně 4
Dokončení ze strany 1
Každý se nejen na uniformě ochranářů, ale i v informačních materiálech parku může přesvědčit, že Národní park Šumava má od svého založení ve znaku právě suchý strom.
„V roce 1991 se vypisovala na podobu loga nově založeného Šumavského národního parku veřejná soutěž. Komise za účasti mnoha odborníků, včetně akademického malíře, ale dospěla k závěru, že nejlepším logem bude starý znak Chráněné krajinné oblasti Šumava,“ říká František Krejčí, který vedl park před Stráským.
Symbol tří smrků, z nichž jeden je uschlý, totiž podle něj nejlépe vyjadřuje, jakým směrem by se měl park ubírat. „Kde jinde než v národním parku by měly stromy dostat šanci zemřít vestoje, zetlít, a otevřít tak cestu mladému porostu,“ tvrdí Krejčí.
Logo, pocházející už ze sedmdesátých let minulého století, pak přečkalo všechny pokusy o vylepšení, změnila se pouze jeho barva.
I Petr Pithart, který jako předseda vlády podepisoval listiny o založení parku a dnes patří k hlavním kritikům samovolné obnovy lesních ekosystémů na Šumavě, tedy od počátku dobře věděl, s jakým logem, a tedy i filozofií park vstupuje do své existence.
„Jenže na tom znaku je jeden uschlý strom, který určitě nikomu nevadí. Ochranáři jich ale na Šumavě nechali uschnout tisíce,“ argumentuje senátor za ODS Tomáš Jirsa.
Ekologičtí aktivisté jsou naopak přesvědčeni o tom, že logo přesně vystihuje koncepci, kterou na Šumavě zavedl exministr životního prostředí Martin Bursík, a to, že v 30 procentech rezervace nebude člověk nijak zasahovat proti kůrovci. I stojící, usychající smrky podle ní zůstanou na místě, což údajně povede k přirozené obnově lesa. „Uschlý strom uprostřed loga může znamenat právě těch 30%ponechaných přirozenému vývoji. Vedle něj ale rostou zdravé smrky,“ říká Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
***
Uschlý smrk
jako symbol parku
* Dnešní logo Národního parku
Šumava (založen v dubnu 1991) se
zrodilo už v roce 1961 pro potřeby
Chráněné krajinné oblasti Šumava,
oficiálně vzniklé o dva roky
později.
* Znak měl zahrnovat symbol
typického šumavského
dvouvrcholu, dále pak smrk jako
dominantní dřevinu a souši jako
symbol mrtvého lesa. V některých
částech Šumavy totiž tyto mrtvé
stromy zůstávaly stát už v době
vzniku CHKO.
* Logo bylo původně vícebarevné
s modrou oblohou, zelenými
smrky, bílou souší a červeným
okrajem, dnes se používá
v dvoubarevné zelenobílé podobě.
