"V budoucnu bude totiž elektřina Česku chybět. Pokud bychom ji dováželi, tak totálně rezignujeme na určitou míru soběstačnosti," řekl premiér. Další zdroje jsou pro premiéra problémové. Zemní plyn by narušil energetickou bezpečnost, uhlí zase nesníží emise, řekl na evropském energetickém fóru v Praze.
Hlad po energiích odstartoval podle Topolánka změnu postoje k jádru v celé Evropě. Finsko například staví největší jaderný blok v Evropě a o potřebě energie z atomu uvažuje i celá řada dalších zemí, například Velká Británie či Portugalsko. "V Evropě jde o to, abychom uznali jadernou energetiku jako jeden z klíčových prvků snižování emisí oxidu uhličitého," řekl premiér.
Topolánek řekl, že obnovitelné zdroje nejsou řešením, i když jejich podíl do budoucna poroste. "Česká republika nikdy nemůže při rostoucí spotřebě dosáhnout dvacetiprocentního podílu obnovitelných zdrojů. Je to technicky nemožné," řekl Topolánek.
Česko je nyní jednou z mála evropských zemí, která má elektřiny dostatek a přebytky ve výrobě vyváží. Různé scénáře předpovídají, že bez výstavby nových zdrojů se někdy v průběhu následující dekády situace otočí a země bude zápasit s nedostatkem elektrické energie. Bod zvratu se ale dá posunout například úsporami ve spotřebě.
O tom, jak bude vypadat energetické budoucnost Česka, nyní jedná vládní energetická komise, kterou vede předseda Akademie věd Václav Pačes. Komise má předložit alternativní scénáře rozvoje a odhadnout trend vývoje až do roku 2050.
- 5. listopadu 2007 14:16
