V Česku je skupina krajů, která tradičně přitahovala pozornost protestních či extremistických stran. Jedná se o „uhelnou“ trojici Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje, jež dohromady zahrnuje více než pětinu všech Čechů. V letošních volbách se ale něco změnilo a regiony přirozeně nepřátelské vůči vládě ovládla největší vládní strana hnutí ANO.
Moravskoslezský kraj povede koalice vítězného hnutí ANO s ODS, lidovci a také ČSSD |
Ne, že by své vítězství neobhajovala. Výsledek je však lepší, než byl před čtyřmi lety. V Moravskoslezském kraji si strana Andreje Babiše polepšila o téměř pět procent a dva mandáty. V Ústeckém sice kvůli přepočtu o tři mandáty přišla, ale procentuálně je na tom o procento a půl lépe. V Karlovarském si udržela třináct křesel při téměř dvouprocentním zlepšení.
Jenže zlepšení nečekalo celou vládu. Sociální demokracie z předchozích 32 mandátů v těchto třech krajích spadla po sobotě na pouhých pět, zatímco vládu podporující komunisté zaznamenali pád z osmadvaceti na osm.
Levicová strana miliardáře
Přitom právě v krajích, které sužovala nezaměstnanost či nižší příjmy a vzdělání, tradičně dominovala levice. „Levicové strany, které byly v těchto regionech přirozenou volbou, se nějakým způsobem podílí na vládě – ať už KSČM nepřímo nebo ČSSD přímo,“ řekl k tomu pro Lidovky.cz politolog Tomáš Lebeda z Univerzity Palackého v Olomouci, který se zabývá volebním chováním.
Podle něj je nyní už i hnutí ANO v pozici strany, která je buď přímo levicová, nebo má levicové voliče.
KSČM utrpěla velkou ztrátu. Musíme si to zanalyzovat, bude to pro nás nejkritičtější období, říká Filip |
Jak vysvětluje Lebeda, lidé ve zmíněných regionech už nemají tolik důvodů se bouřit, jak tomu bylo dříve. Každá alternativa je pro ně totiž horší. „Dá se říct, že levicovému voliči je jedno, zda mu důchody, dávky a celkově lepší zabezpečení zajistí ANO, ČSSD nebo KSČM. Je spokojený, že to někdo udělá,“ dodává odborník s tím, že právě Babiš, jehož politika na sociálních programech stojí je v očích voličů „u kormidla“, a ti tak nevidí důvod masivně podporovat „své“ levicové strany.
Další vzestup ANO je přímo spojen s úpadkem tradičních zástupců politické levice. Vždyť i jinak ostrakizovaní komunisté dostali v Ústeckém kraji post hejtmana, když tam v roce 2012 vyhráli krajské volby. Společně s ČSSD se však „namočili“ do vlády s hnutím ANO, které to umí dobře zužitkovat. Komunisté tím navíc podle Lebedy přišli o funkci strany, která má vznášet témata, která ve společnosti rezonují, ale ostatní o nich nemluví.
„Nemohu se zbavit dojmu, že levicové strany si velmi špatně vyhodnocují, co jim spolupráce s ANO přináší,“ podivuje se olomoucký politolog.
Místo levého extrému pravý
Přitom to byli hlavně komunisté, kteří z neutěšeného stavu uhelných regionů dlouho těžili. O procentuálních ziscích mezi 13 až 15 procenty si tam už mohou nechat jen zdát. Místo toho to ale vypadá, že jejich místo zabrali jiní, byť z opačného konce spektra.
„Někdo protestní potenciál KSČM posbírat musel. Zdá se, že se o to z části stará právě SPD,“ myslí si Lebeda.
ČSSD mohla dopadnout hůř, míní sociolog Herzmann. ‚Trikolóra má šanci proniknout do vysoké politiky‘ |
Svěřenci Tomia Okamury si v troji probíraných krajů nevedli vůbec špatně. Ve volbách 2016 ještě kandidovali ve spojení se Stranou práv občanů, tedy vlastně „Zemanovci“. Výsledkem bylo tehdy v těchto regionech 14 křesel zastupitelů. Letos si sice polepšili pouze o jednoho, a to v Karlovarském kraji, ve všech třech se ale zlepšili. V Ústeckém, kde letos nejvíce pohořeli komunisté, se SPD zvedla téměř o tři procenta. Podle Lebedových slov jim navíc uškodila přítomnost Trikolóry, bez níž by výsledky Okamurovců byl zřejmě ještě lepší.
Že na severu Čech či Moravy přejela SPD i sociální demokraty, si je vědom i jejich místopředseda Roman Onderka. „Naši voliči asi hodili hlas spíše SPD a hnutí ANO, které nám voliče luxuje dlouhodobě,“ řekl v neděli v televizi Prima.
Expert na volební chování Lebeda by ale z letošních voleb moc poučení do těch sněmovních příští rok nebral. Ke krajským volbám totiž chodí jiná sorta voličů, příští rok na podzim naopak přijdou ti, kteří zůstali letos doma. „Myslím, že ty regiony se příští rok vybarví do trochu jiných barev,“ předvídá politolog.
