PRAHA Současné diskuse kolem deregulace nájemného vyvolají mezi nájemníky paniku. Majitelé a provozovatelé nájemního bydlení však tvrdí, že její dopad nebude tak převratný, jak se očekávalo. Pro některé skupiny prý budou účinky deregulace dokonce pozitivní.
Regulace nájemného končí téměř ve všech českých regionech dnem 31. prosince 2010 a dopadne na zhruba 450 tisíc bytů. Pro více než 300 tisíc bytů v krajských městech s výjimkou Ostravy a Ústí nad Labem začnou deregulované nájmy platit o dva roky později. Zákon však neurčuje, jak má být nová výše nájemného stanovena, a ponechává ji na dohodě mezi vlastníkem nemovitosti a nájemcem.
Odhadnout, jak vysoké bude smluvní nájemné v té které lokalitě po deregulaci, je však zatím jako věštění z křišťálové koule. Ceny nájemného se totiž budou lišit město od města. Lze nicméně očekávat, že se dosud regulované nájmy zvednou nejvíce tam, kde je nyní největší rozdíl mezi výší regulovaného a tržního nájemného. Tedy v Praze a velkých městech. Naproti tomu zde nejvíce klesne smluvní nájemné.
Kdo na tom vydělá?
Jiří Pácal, ředitel společnosti Central Europe Holding, která se specializuje na provozování nájemního bydlení, věří, že v konečném důsledku nájemníci na deregulaci plošně vydělají. „Určitě dojde k celkovému poklesu výše smluvních nájmů, během jednoho až dvou let v některých případech i o 30 procent,“ tvrdí Pácal s tím, že půjde o postupný proces podle toho, jak bude končit platnost nájemních smluv. Někde se snížení projeví třeba až za dva roky.
Společnost CPI Byty, druhý největší vlastník nájemního bydlení v ČR, to potvrzuje. „V lokalitách, kde uvolníme nájmy u většího počtu bytů, konkurence vzroste a to se projeví na výši tržního nájemného. Někde tak smluvní nájmy výrazně klesnou,“ říká PR manažerka CPI Michaela Winklerová.
Byty s regulovaným nájmem dosud tvořily 85 procent nájemního bydlení a pohyb v cenách se odehrával jen u smluvně nájemního bydlení. Díky deregulaci se podle vlastníků nemovitostí zvýší nabídka nájemního bydlení a tím i konkurence mezi vlastníky nemovitostí. „Majitelé potom budou rádi za své stávající nájemníky a rozhodně se jich nebudou chtít zbavovat a vyhánět je nepřiměřeným zvyšováním nájemného. O nájemníky bude nouze,“ argumentuje Pácal.
Bezdomovci a vícegenerační domácnosti Zástupci nájemníků však upozorňují na to, že sociálně slabším, důchodcům a nízkopříjmovým rodinám s dětmi může způsobit i malé zvýšení nájmu existenční problémy. „Nízkopříjmové domácnosti mají značné potíže hradit náklady na bydlení, především v Praze, Brně a v některých dalších velkých městech, a nechrání je ani současná právní úprava sociálních dávek. Registrujeme případy opuštění bytu z finančních důvodů, roste počet bezdomovců a vícegeneračních domácností v bytech,“ řekl LN předseda Sdružení nájemníků ČR Milan Taraba.
Sdružení proto prosazuje model místně obvyklého nájemného, který upravuje způsob určení výše nájmu. Podle zákona je pak v jednotlivých městech za účasti samosprávy a organizací nájemců a pronajímatelů sestavováno tzv. zrcadlo nájemného. Tento model podle Taraby velmi dobře funguje v Německu nebo Rakousku.
Nájemníci chápou, že k deregulaci musí dojít, ale vláda podle nich k tomu měla přikročit až poté, co budou přijata zákonná ochranná opatření pro skutečně potřebné rodiny. Dnešní systém dávek je zpětný a rodinám v okamžité nouzi nepomáhá. Nárok na dávku je dodatečně podle údajů za předešlé čtvrtletí.
Pokračování na straně 15
***
Konec deregulace 2011: 450 000 domácností
(ČR kromě Prahy a krajských měst s výjimkou Ostravy a Ústí nad Labem)
Konec deregulace 2013: 300 000 domácností (zbytek ČR)
Ceny jsou za „typický byt“ o ploše 68 m2
