PŘEHLEDNĚ: Nová vlna rozvolnění. Co všechno má od pondělí otevřeno a jak se mění pravidla |
„Když poklesne mobilita obyvatelstva, výsledky se v podobě snížených denních přírůstků nakažených se projeví zhruba za tři týdny,“ řekl vedoucí projektu Atlas mobility Miroslav Vozňák.
Ten má na starosti tým, který schraňuje a analyzuje data od více než šesti milionů uživatelů mobilního operátora T-Mobile. Ta vyhodnocují pomocí superpočítače ve Vysoké škole báňské – Technické univerzity Ostrava. Díky tomu, že mobilní sítě zaznamenávají polohu aktivních SIM karet, mohou si datoví badatelé udělat dobrý obrázek o tom, jak moc Češi opouštějí své domovy.
Trend je během druhé covidové vlny jasný: ochota zůstávat doma a pomáhat zastavit šíření viru klesla na minimum. A to například i po té, co vláda sáhla k tvrdému lockdownu a zavřela okresy. „Změna v mobilitě lidí byla tak malá, že jsme ji sotva zaznamenali. Žádné dopady v našich datech zkrátka nevidíme,“ řekl Vozňák. Data mu dávají za pravdu. Počet lidí nevyjíždějících z domova stoupl ve dnech po vyhlášení lockdownu maximálně o dva procentní body.
Teze o třech týdnech je však z Atlasu mobility zřetelná. Relativně strmě začaly počty lidí nevyjíždějících z domova stoupat 30. září. V té době byla druhá vlna nastartovaná několik týdnů, denní přírůstky nakažených se zvyšovaly o stovku v podstatě každý týden. Zpomalení tohoto trendu ale přišlo až 23. října: 24 dnů od chvíle, kdy mobilita Čechů opět klesla pod předcovidovou úroveň.
Jak proběhne další vlna rozvolnění? Hromadné akce jen pro sedící, nabádá skupina MeSES k opatrnosti |
Další mohutný nápor viru jsme zažili od začátku prosince loňského roku. Ještě 3. prosince byl průměrný denní přírůstek za poslední týden 452 případů. Přesně dvojnásobku jsme se dočkali o měsíc později 4. ledna, od kdy vir začal opět ustupovat. A jak na tom byla mobilita? Její nárůst začal mezi pátým a devátým prosincem. Jinými slovy tři týdny před tím, než se začala situace zlepšovat.
Odborníci ale vědí, že týden je naprosté minimum. „Ideální jsou dva týdny,“ řekl šéf Mezioborové skupiny pro epidemické situace Petr Smejkal. On a jeho kolegové z různých oborů radí ministrovi zdravotnictví, kterým směrem se v opatřeních dále vydat.Resort zdravotnictví ale pracuje s jiným intervalem. Pro své rozvolňovací balíčky používá parametr týdenní incidence na 100 tisíc obyvatel. Sleduje, kolik nakažených přibylo v přepočtu na 100 tisíc lidí za předcházejících sedm dní.
Členem skupiny je také matematik René Levínský, který sestavil na základě sociologických dat z projektu Život během pandemie model 206 obcí s rozšířenou působností. Na nich simuloval v různých podmínkách a s jiným složením obyvatelstva šíření viru. „V našich modelech se ukázalo, že nová opatření se projeví na epidemiologické situaci zhruba po 14 dnech,“ řekl Levínský.
Jeho kolega Vít Tuček z Ústavu informatiky Akademie věd sleduje podobná data jako vědci v Ostravě. Čerpá je od internetového gigantu Google, který sleduje polohy chytrých telefonů, jež mají tuto funkci zapnutou.
Tuček pro Lidovky.cz řekl, že dospěl ke stejnému závěru jako Levínský. „Dva týdny jsou ideální na zhodnocení dopadu nějakých opatření,“ uvedl informatik.
Podle jeho slov by měli na resortu zdravotnictví pracovat ideálně s horizontem dvou týdnů, což prý vychází z inkubační doby viru, která se uvádí až okolo deseti dní. K tomu je ještě nutné připočíst pár dnů, než nakaženého zachytí třeba náhodný test, nebo se mu projeví příznaky.
