Přes čtyři měsíce. Tak dlouho trvalo českému prezidentu Miloši Zemanovi, než odpověděl na srpnový otevřený dopis, v němž mu čtveřice vědců vyčetla laické a nerozvážné užívání kontroverzního termínu „banderovci“, v minulosti velmi oblíbeného sovětskou (a v uplynulém roce také ruskou) propagandou. Experti věnující se problematice Ukrajiny na Zemana tehdy apelovali, aby se v otázce ukrajinské krize vyjadřoval zodpovědněji, a nabízeli mu odbornou konzultaci (dopis v jeho plném znění si můžete přečíst zde: Nepoužívejte termín ‚banderovci‘, kárají vědci Zemana. A nabízejí radu)
ROZHOVORY SE SIGNATÁŘI DOPISU: |
Prezident jejich slova dlouho ignoroval. Oficiální reakce z Hradu se odborníci dočkali až poté, co server Lidovky.cz minulou středu publikoval kritický rozhovor s jedním ze čtveřice autorů, historikem a ukrajinistou Davidem Svobodou. Svoboda v něm znovu poukázal na mezery v Zemanových vědomostech o ukrajinské historii a hlavu státu označil za provokatéra a symptom úpadku české demokracie (rozhovor s Davidem Svobodou čtěte zde: Historik: Provokatér Zeman je příznakem úpadku české demokracie). Pouhý den po zveřejnění rozhovoru spatřila světlo světa Zemanova odpověď, v níž se prezident ukrajinistů sugestivně táže, zda znají Banderův výrok „zabij každého Poláka mezi 16 a 60 lety“ a zda s tímto výrokem souhlasí (Zemanova odpověď: Zeman zareagoval na dopis ukrajinistů: Souhlasíte se zabíjením Poláků?)
Úterní reakce na Zemanův dopis, pod kterou se tentokrát podepsal rovnou dvojnásobný počet odborníků než pod list předchozí, odmítá připisovat autorství výše citovaného výroku Stepanu Banderovi a prezidentovi opět připomíná, že ohledně znalosti dějin ukrajinského státu je poněkud na štíru. Varuje rovněž před uplatňováním principu kolektivní viny a zneužíváním historie ve prospěch politické demagogie. Závěrem pak Zemana v jasné narážce na ruskou intervenci v ukrajinské krizi vybízí, aby stejnou odvahu, jakou dává na odiv v souvislosti s válkami minulosti, projevil také „ve střetu s dnešními agresory.“
ODPOVEĎ ZEMANOVI V PLNÉM ZNĚNÍV Praze dne 13. ledna 2015 Věc: Odpověď na otevřený dopis prezidenta republiky Miloše Zemana ze dne 8. ledna 2015 Vážený pane prezidente, vítáme, že jste se rozhodl reagovat na náš dopis z loňského srpna. A protože se zdá, že jste za tak dlouhou dobu pozapomněl význam našeho původního sdělení, dovolte, abychom Vám je zkraje připomněli. Žádali jsme Vás o zdrženlivost v hodnocení složitých úseků ukrajinských dějin a abyste lehkovážně neužíval termínu banderovci v souvislosti s aktuálním děním na Ukrajině. Z toho nemělo vyplynout, že o Stepanu Banderovi se náleží mluvit pouze v dobrém, nýbrž že se v zájmu věcného a rozumného hodnocení této postavy nemá lhát. A nyní k věci. Ano, výrok „Zabij každého Poláka mezi šestnácti a šedesáti lety“ známe. S politováním Vám však musíme sdělit, že tento výrok Stepan Bandera nikdy nepronesl. Historici jej obvykle připisují Dmytru Kljačkivskému, veliteli ukrajinského nacionalistického odboje na Volyni, který je považován za iniciátora protipolské etnické čistky. Ten se řídil myšlenkou, kterou sdílíte i Vy, že “každý má žít ve své původní zemi”. Nejen v případě Ukrajiny se ve 20. století ukázalo, jaké mohou být následky takových úvah. Vzhledem k tomu, že Ukrajinská povstalecká armáda, která mimochodem vznikla proti vůli Stepana Bandery, nebyla žádným ideologickým monolitem, byl tento zločin přijímán i v řadách ukrajinského podzemí velmi nejednoznačně. Nehodláme tím relativizovat vinu části Organizace ukrajinských nacionalistů na tomto zločinu a nechceme spekulovat, jak by se vůči němu vymezil toho času vězněný Bandera. Musíme jen poznamenat, že v prosinci 2014 požádal prezident Ukrajiny Petro Porošenko před oběma komorami polského parlamentu i prezidentem Polska polský národ o odpuštění. Bohužel však musíme konstatovat, že v době, kdy se ukrajinský a polský národ snaží překlenout historické křivdy, Vy káráte Ukrajince za hříchy minulosti, přičemž sám relativizujete zabíjení a vyhánění na základě kolektivní viny, jaké se po válce odehrálo v Československu. Pokud jde o Váš druhý dotaz, zda souhlasíme s vražděním Poláků, nezbývá nám než poznamenat, že princip kolektivní viny uplatňujete již nejen vůči Ukrajincům, ale i ukrajinistům. K otázce Vámi popsaného Banderova záměru zřídit na Ukrajině vazalský německý stát bychom rádi dodali, že ukrajinští nacionalisté toužili po státě ukrajinském. Ten neměl být vazalský (slovenský a chorvatský status jim nebyl dost dobrý), ale měl mít vůči Říši rovnocenné postavení. Stepan Bandera byl zatčen a později umístěn do koncentračního tábora právě kvůli své neústupnosti. Srovnání s Janem Rysem Rozsévačem proto poněkud kulhá. Ten nebyl zakladatelem Vlajky a český stát proti Hitlerově vůli nevyhlásil. K poslednímu Vašemu bodu dodáváme, že Roman Šuchevyč jako zástupce velitele praporu Nachtigall v roce 1941 žádný rozkaz ke střílení Židů ve Lvově nevydal. V té době byl plně zaměstnán snahou položit základy budoucí ukrajinské armády, ale především neměl k takovému rozkazu ani pravomoci, ani motivaci. S tím koresponduje nakonec i svědectví o jeho odmítavém stanovisku k pogromům, kterých se zúčastnila místní populace, milice nacionalistických aktivistů i jedinci zběhlí od prosovětských milic. Pokud ovšem máte věrohodné zdroje, které by svědčily o opaku, budeme vděčni za obohacení světové ukrajinistiky. Jen Vás chceme upozornit, že "nezávislé" internetové zdroje se za věrohodné nepovažují. Vážený pane prezidente, naše odpověď není vyčerpávající a není vedena snahou obcházet temné stránky historie Ukrajiny. Dějiny Ukrajiny jsou fascinující svou složitostí, a jako takové jsou zejména dnes trenažerem politické demagogie. Doufáme, že odvahu, kterou projevujete ve válkách 70 let starých, projevíte rovněž ve střetu s dnešními agresory. My jsme k debatě o minulosti i současnosti Ukrajiny připraveni.
S pozdravem (nejen ukrajinisté)
Mgr. David Svoboda, MA, Ph.D., historik Mgr. Lenka Víchová, ukrajinistka PhDr. Bohdan Zilynskyj, Ph.D., historik PhDr. Michael Romancov, Ph.D, politický geograf Mgr. Karel Svoboda, Ph.D, historik Mychajlo Samus, vojenský analytik Mgr. Yana Leontiyeva, Ph.D., socioložka Mgr. Bohdan Kopčák, ukrajinista Mgr. Tomáš Řepa, historik |
