• Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let
Kauza Čapí hnízdo

Kauza Čapí hnízdo | foto: Michal Šula, MAFRA

Odložení reklamní větve kauzy Čapí hnízdo není pravomocné, policie pochybila

Česko
  •   13:31aktualizováno  15:52
Policejní usnesení o odložení tzv. reklamní větve kauzy Čapí hnízdo není pravomocné. Pražské vrchní státní zastupitelství totiž při provádění dohledu zjistilo pochybení policie, které se týká nesprávného určení okruhu poškozených subjektů. Poškození si mohou podat stížnost, o které by rozhodovalo Městské státní zastupitelství v Praze. Společnost Agrofert, které se kauza týká, trvá na tom, že neporušila zákon.

„Ve věci podezření ze spáchání daňového deliktu v souvislosti s poskytováním reklamy společností Farma Čapí hnízdo, v níž Vrchní státní zastupitelství v Praze vykonává dohled, bylo v počáteční fázi dohledu zjištěno pochybení policejního orgánu, které státní zástupce vykonávající dozor nenapravil. Jedná se o nesprávné určení okruhu poškozených subjektů, proto byl vydán pokyn Městskému státnímu zastupitelství v Praze ke zjednání nápravy. Usnesení, jímž byla věc odložena, tedy není pravomocné,“ stojí v prohlášení Kateřiny Weissové, státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Praze.

Právě Vrchní státní zastupitelství v Praze vykonává nad reklamní větví kauzy Čapí hnízdo dohled.

O odložení případu policií informovalo městské státní zastupitelství letos v červnu, v následujícím měsíci tento postup samo potvrdilo. Z důkazů totiž podle něj vyplynulo, že reklamní spoty, audiovizuální produkce či propagační materiál skutečně vznikly.

Agrofert má informace pouze z tiskového prohlášení Vrchního státního zastupitelství v Praze, sdělil ČTK mluvčí holdingu Pavel Heřmanský. „Nadále jsme přesvědčeni, že jsme postupovali v souladu se zákonem,“ dodal.

Vrchní státní zastupitelství si následně vyžádalo k dohledu jak policejní, tak i dozorový spis. Dohled i nadále pokračuje, upozornila Weissová.

„K dotazované věci mohu potvrdit, že zdejší státní zastupitelství pokyn od Vrchního státního zastupitelství v Praze eviduje a nyní se jím bude zabývat. Jak vyplývá z tiskové zprávy Vrchního státního zastupitelství v Praze, jedná se o pokyn, který směřuje k odstranění vady spočívající v chybném, respektive nedostatečném způsobu rozeslání, či doručení usnesení o odložení věci,“ uvedl mluvčí pražských žalobců Aleš Cimbala.

Historie kauzy

Takzvanou reklamní větev řešila policie samostatně od roku 2018. Kriminalisté se v případu podle dřívějších informací serveru iROZHLAS.cz zabývali podezřením, že suma 272 milionů korun v letech 2010 až 2013 ve skutečnosti nešla na reklamu, ale pomáhala Čapímu hnízdu splácet úvěr a společnosti Agrofert snížit si daně. Agrofert patří do svěřenských fondů předsedy ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše.

Podezřením na daňový únik se kriminalisté začali zabývat při vyšetřování možného dotačního podvodu, ze kterého jsou nyní obžalováni Babiš a jeho někdejší poradkyně Jana Nagyová.

Server Seznam Zprávy dříve uvedl, že podle svědka byly platby Čapímu hnízdu za reklamu fiktivní nebo předražené. Ačkoli byly vykázány jako konkrétní plnění, například za plošnou reklamu na tenisových kurtech nebo za tiskoviny, ve skutečnosti to byly podle něj často jen virtuální položky. Kauza se podle serveru týkala širšího okruhu podezřelých - někdejších manažerů firem Agrofertu. Kriminalisté ji vyšetřovali několik let, nikdo nebyl obviněn.

V dotační větvi kauzy je podstatou případu to, že Čapí hnízdo původně patřilo Babišovu holdingu Agrofert, v roce 2007 se však přeměnilo na akciovou společnost s akciemi na majitele a později získalo padesátimilionovou evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky, na kterou by jako součást Agrofertu nemělo nárok. Akcie údajně vlastnily Babišovy děti a partnerka. Společnost se po několika letech pod Agrofert vrátila. Babiš holding v roce 2017 vložil do svěřenských fondů.

Obžalobou v této větvi se začne pražský městský soud zabývat v září. Státní zástupce viní Nagyovou z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU, Babiše pak z pomoci k dotačnímu podvodu. Podle trestního zákoníku jim hrozí maximálně desetileté vězení, žalobce pro ně navrhuje tříletou podmínku a peněžité tresty. Oba obžalovaní vinu v minulosti odmítli.

Autoři: lre, ČTK
  • Vybrali jsme pro Vás