"Měl jsem na práci spoustu jiných věcí, třeba cesty do zahraničí jako předseda zahraničního výboru. A to nejen s celým výborem, ale abych zůstal jakžtakž ve styku, dost cest jsem podnikl sám. Jednou jsem byl nemocný a s tím se to všechno dalo dohromady," vysvětlil Schwarzenberg a položil telefon.
Podívejte se na největší loňské absentéry |
Proč ovšem jeho docházka oproti loňsku, kdy šéfoval diplomacii, spadla o osm procent, už nevysvětlil. Přitom se dá předpokládat, že jako ministr cestoval mnohem více. Vzhledem k jeho neustálému pendlování po světě se dokonce v Černínském paláci vžilo sousloví "držte dědka ve vzduchu". (ČTĚTE VÍCE)
První desítku absentérů jinak obsadili především ministři v čele se šéfem vnitra Milanem Chovancem, který hlasoval V pouhých 32 procentech případů, nicméně byl hospitalizován v nemocnici. V závěsu za ním skončil s 35 procenty současný šéfdiplomat Lubomír Zaorálek (ČSSD). Celkově čtvrtou nejhorší docházku vykazuje ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Průměrná docházka jednotlivých poslanců
"Rozhodl jsem se minimálně do konce července naplno věnovat řízení rezortu zemědělství, protože připravujeme rozdělení největšího objemu evropských peněz do roku 2020. Chtěl bych u většiny jednání být, abych viděl, jak to nastavujeme a rozdělujeme. Od září se jednání sněmovny budu účastnit mnohem aktivněji," slibuje Jurečka.
Málo do sněmovny chodí i místopředseda vlády Pavel Bělobrádek z KDU - ČSL (42 procent), ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek z ČSSD (42 procent) a premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), jenž dorazil jen na 45 procent jednání.
Pavel Bělobrádek
Bohuslav Sobotka
Nízká ministerská docházka je podle Kamila Gregora, analytika sdružení Kohovolit.eu, které s analýzou docházky přišlo, obvyklá. Vyřešil by ji podle něj tzv. klouzavý mandát fungující například na Slovensku. "Když se poslanec stane ministrem, nastupuje za něj v parlamentu náhradník. A pokud z vlády odejde, opět se do poslanecké lavice vrací,“ přibližuje Gregor mechanismus.
Do první desítky sněmovních "lajdáků" však k poslancům-ministrům vedle Schwarzenberga pronikli i další dva zákonodárci - nově zvolený europoslanec Jiří Pospíšil, jehož sdružení řadí k ODS, stranu již nicméně opustil, a Jana Lorencová (ANO). Ani jeden na dotazy serveru Lidovky.cz neodpověděl.
Stanislav Polčák: „Přikláním se k tomu, co říká jedna nejmenovaná soudkyně: lékař v nemocnici prospívá, za zdmi nemocnice škodí.“
Těsně za první desítkou skončil s 50 procentní absencí poslanec Stanislav Polčák (TOP 09) a ministr financí Andrej Babiš s docházkou 52 procent. Polčák ale míní, že účast při hlasování nelze považovat za měřítko poslancovy práce. "Myslíte, že jsem byl méně platný poslanec, než ti, co tam sedí jako pecky a nic neprosadí? Poslancova činnost se má měřit rozsahem vystoupení na plénu, na výborech a komisích, podanými legislativními a pozměňovacími návrhy. Je to podobné, jako kdybyste kvality manželky posuzoval, jak často je v baráku," brání se.
První schůze sněmovny proběhla před sedmi měsíci, od té doby poslanci hlasovali více než tisíckrát. Tradičně nejvíce u toho byli zákonodárci KSČM, jejichž průměrná docházka činí 90 procent. Nejhorší je naopak ODS se 71 procenty.
"V Poslanecké sněmovně se účast na hlasování pohybuje dlouhodobě mezi 70-80 procenty. To je sice méně než u našich sousedů na Slovensku, v Německu či Polsku, ale zato více než třeba v bývalém Federálním shromáždění před rozpadem Československa,“ vypočítává Gregor.
Česko se ve srovnání 34 parlamentů v docházce umístilo na 15. příčce, například sousední Slovensko skončilo daleko před námi na 3. místě. Nejlepší docházku vykazují evropští poslanci a členové amerického kongresu, nejméně naopak docházejí zákonodárci z izraelského Knessetu.
