Ruská justice požaduje po Česku jeho vydání k trestnímu stíhání kvůli údajné zpronevěře. Toho se Ginzburg děsí, protože se bojí nespravedlivého procesu. V Česku kvůli tomu Rus požádal o azyl. Koncem srpna se dle nového zjištění LN obrátil prostřednictvím izraelské ambasády v Praze na Stát Izrael, který požádal o diplomatickou ochranu.
Ruský podnikatel koupil dvě elektrárny. Chce pomocí nich těžit bitcoin |
Z jeho strany šlo o logický tah; Ginzburg totiž od roku 2017 disponuje vedle ruského též izraelským pasem. „V mém procesu se manipuluje s informacemi. Stav ruské justice a kvalita ruského vězeňství jsou tristní. Vlastním izraelské občanství a jsem judaistického vyznání. Žádám Stát Izrael o diplomatickou ochranu,“ napsal Ginzburg v srpnu izraelské ambasádě v Praze v osmistránkovém dopise, který mají LN k dispozici.
Vitalij Ginzburg.
Zmínil svou obavu z moskevských orgánů, jež dohlížejí na jeho případ. Připomněl, že u několika vyšetřovaných tamních podnikatelů panuje dodnes podezření, že přišli o život právě v důsledku trestního stíhání. Jako příklad uvedl případy Valerije Pšeničného, Vladimira Evdokimova či násilné zacházení s lidmi ve vězení v Jaroslavli, jak ukázaly uniklé videonahrávky letos v červenci. „Mám zdravotní problémy. Obávám se jejich zhoršení, budu-li vydán ke stíhání do Ruska. Bojím se, že ruské autority nedodrží moje právo na spravedlivý proces,“ dodal Ginzburg v dopise pro izraelského velvyslance v Česku Daniela Merona.
Návštěva ve vězení
Česká policie zadržela Ginzburga v lednu na letišti v Praze, kde se měl sejít se svým ruským advokátem. Po zadržení a umístění do vazby navštívil podnikatele izraelský konzul – hlavně proto, že Ginzburg je izraelským občanem. Jak bylo uvedeno výše, v srpnu Ginzburg kvůli obavě z vydání do Ruska požádal o pomoc izraelský stát. „Izraelská ambasáda by mohla klientovi poskytnout diplomatickou ochranu na nějakou dobu. Reakce dosud není, o žádosti tedy zatím nebylo rozhodnuto,“ řekla LN Ginzburgova advokátka Uljana Kurivčaková z kanceláře United Legal Partners.
LN kontaktovaly izraelskou ambasádu, ta dosud na dotazy nereagovala.
Proč se vlastně ruští detektivové o Ginzburga zajímají? V materiálech od ruských vyšetřovacích orgánů, jež se LN podařilo získat, se hovoří o údajném úvěrovém podvodu z roku 2014. Toho se Ginzburg měl dle ruských detektivů dopustit u státem kontrolované VTB Bank. Coby šéf strojírenské firmy EcoProg měl požádat o úvěry u VTB Bank na financování stavebních projektů týkajících se i výstavby moskevského metra. Ruští policisté tvrdí, že Ginzburg si o úvěr zažádal na základě fiktivních smluv se subdodavatelskými společnostmi Transtonnelstroi a Minsk Metrostroi. Ginzburg měl od VTB Bank získat úvěr ve výši necelé 1,5 miliardy rublů (v přepočtu 532 milionů korun).
Takto popsaly údajné Ginzburgovo provinění ruské orgány, které spis odeslaly Městskému soudu v Praze. Ten v červnu rozhodl, že je přípustné Ginzburga do Ruska vydat, což následně potvrdil i Vrchní soud v Praze. „Bance uhradil zpět pouze jednu splátku ve výši 170 milionů rublů (zhruba 62 milionů korun) s tím, že většinu poukázané částky ve výši 1,2 miliardy rublů (448 milionů korun) použil pro vlastní potřebu, čímž způsobil škodu velkého rozsahu,“ citoval Vrchní soud v Praze ve svém usnesení z ruských podkladů.
Ginzburg v dopise izraelské ambasádě popsal, proč celý proces považuje za absurdní a zmanipulovaný. Zmínil třeba odlišné údaje a částky, které ruští vyšetřovatelé evidují v Rusku a jež předávají českým úřadům.
Neblahá zkušenost
CIA měla v Putinově aparátu agenta. Rusko už musel opustit, údajně kvůli Trumpově výřečnosti |
Izraelce Ginzburg upozornil na konkrétní obavy ze svého vydání do Ruska. Čerpat mohl z vlastních zážitků. V Rusku už totiž byl jednou vyšetřován, a na několik dnů si dokonce vyzkoušel pobyt „v chládku“. Bylo to na podzim roku 2016; vyšetřovatelé v Amurské oblasti pojali podezření, že Ginzburgova firma EcoProg nevyplácela mzdy zaměstnancům při výstavbě kosmodromu Vostočnyj. Peníze na výplaty měl Ginzburg podle detektivů „stopit“. Případ nabral obrátky a vyšetřovatelé nechali Ginzburga zatknout a umístit do vazební věznice. Šokovaný podnikatel, který jakékoliv pochybení a podezření odmítal, podal proti uvěznění stížnost. A uspěl. Po deseti dnech jej nadřízený soud propustil. S tím, že šlo o nezákonný akt a nebyl důvod na něho vazbu uvalit. Tím případ vyhasl.
Tento příběh přiměl Ginzburga k tomu, že se pár týdnů po svém propuštění rozhodl Rusko z bezpečnostních důvodů opustit. Odjel do Izraele, kde si vyjednal státní občanství. Od té doby pobýval střídavě tam a ve Francii. Když se koncem loňského roku dozvěděl, že ruská policie proti němu opět rozjíždí vyšetřování, vydal se v lednu do Prahy za svým ruským advokátem, aby zjistil detaily. S právníkem se ale setkat nestihl, ještě předtím jej zadržela česká policie.
V srpnu se Ginzburga zastala lidskoprávní organizace Amnesty International; uvedla, že jeho obavy z vydání do Ruska jsou oprávněné. Verdikt nad dalším Ginzburgovým osudem vydá v příštích měsících ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO).
