„Jde o nejstarší doklad osídlení Velehradu,“ řekl vedoucí výzkumu Zdeněk Šenk ze společnosti Archaia Olomouc. „V minulosti se vedly velké spory, zda místo bylo osídleno v době Velké Moravy. Náš nález dokládá lidské aktivity přímo na místě baziliky ještě před jejím založením, ke kterému došlo na počátku 13. století,“ upřesnil.
Objev ale ani zdaleka neznamená, že Velehrad mohl být bájným Veligradem, někdejším hlavním městem Velkomoravské říše, popsaným kupcem Abú Omarem ibn Rustou z Isfahánu. Vědci dodnes místo, kde údajně stály výstavné domy, nenašli. Pátrání směřují například na Valy u Mikulčic, Staré Město, Pohansko, ale také Znojmo, Hodonín či na Slovensko. V sousedství Velehradu leží další archeologická lokalita – Modrá.
Velehrad je přesto v lidové tradici považován za centrum Velkomoravské říše i sídlo arcibiskupa Metoděje, a tedy také centrum šíření křesťanství v českých zemích. I proto tam později vyrostl rozlehlý církevní areál, který nyní prochází rozsáhlou obnovou v celkové hodnotě více než 300 milionů korun.
Archeologové prozkoumávají prostory od loňského podzimu. V areálu odkryli při průzkumech také hroby s kosterními pozůstatky ze 13. století a důmyslný systém odvodňovacích kanálů. „Na základě předběžného antropologického posudku můžeme již nyní říct, že zde byl pohřben jeden ještě nedospělý jedinec. Jedna z koster je naopak velmi robustní, má výrazné svalové úpony. Z toho plyne, že se jednalo o člověka atletické postavy,“ popsal vedoucí archeologických prací. Historici předpokládají, že v samotném ambitu, kde byla hrobka objevena, se přestalo pohřbívat v roce 1421. Tehdy byl klášter napaden husity z nedalekých Nedakonic.
Odvodňovací kanály archeologové odkryli v severovýchodním nároží původní křížové cesty. Již v minulosti zde byla objevena výklenková hrobka a původní vstup z křížové chodby do samotného chrámu. „Odvodňovací kanály jsou zajímavé především tím, že část současných záchranných prací také souvisela s odvodněním. Je jasné, že se stejným problémem jako dnes se potýkali již v období vrcholného středověku cisterciáčtí mniši a řeholníci,“ poznamenal Šenk.
Z movitých nálezů archeologové objevili například velké množství zlomků keramiky z 13. století, soubor prvků mozaikové dlažby. V prostoru před západním průčelím nalezli medailonek s vyobrazením Kristovy tváře.
