Životní i existenční minimum se od července zvýší kvůli zdražování o necelých 9 procent. Stejně se upraví minimální částky pro dospělé a děti v domácnosti, které jsou nižší. Naposledy nejnižší částky pro život stouply v dubnu a to o 10 procent.
Minimum slouží pro stanovení nároku na dávky i pro výpočet některých podpor a po jeho zvýšení přibude lidí, kteří mohou podpory pobírat. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky je jich nyní asi 360 tisíc, od července by to mohlo být kolem 400 tisíc lidí.
Po zvýšení tedy například víc rodin než teď dosáhne na přídavky na děti či na porodné. Zvýší se i příspěvky pro pěstouny z řad příbuzných. Roli minimum hraje pro přiznání zvýšení příspěvku na péči či pro stanovení výše dávek mimořádné okamžité pomoci. Vyšší by měla být také částka nezabavitelného minima u dlužníků. Od minima se případně odvozují i alimenty.
Na dávky v druhé půlce roku tak bude podle podkladů k nařízení potřeba navíc o 415,2 milionu korun. Celkem o 112,2 milionu by se zvýšily výdaje na dětské přídavky, o 144 milionů příspěvky na živobytí, o 78 milionů na doplatky na bydlení, o 69 milionů na příspěvky příbuzným pěstounům, o 7,8 milionu na dávky mimořádné okamžité pomoci a o 4,2 milionu na porodné.
Minimum může vláda podle zákona valorizovat od ledna, pokud náklady na výživu a osobní potřeby za příslušné období rostly aspoň o pět procent. Částky může upravit ale i v mimořádném termínu. Nyní tedy ministerstvo práce započítalo zdražování bez růstu cen bydlení, energií, vody a paliv od loňského listopadu do konce letošního dubna. Růst je o 8,8 procenta.
Za byt pro uprchlíky dá lidem stát až 15 tisíc
Podpora domácností, které u sebe zdarma ubytovávají uprchlíky, by se měla od července lišit v případě pokoje a celého bytu.
Za ubytování v pokoji chce stát poskytovat tři tisíce korun na osobu a měsíc, nejvýš však celkem devět tisíc. Za celý byt pak vláda schválila návrh na měsíční dávku ve výši pěti až patnácti tisíc korun podle počtu ubytovaných.
Podle Jurečky by to mělo pomoci při přesunu uprchlíků z hotelů a penzionů, jelikož je před začátkem turistické sezóny potřeba, aby uvolnili jejich kapacity, do soukromého ubytování, kde se mohou více integrovat do české společnosti a socializovat.
Navíc část uprchlíků si už v Česku našla zaměstnání a začala vydělávat, Jurečka uvedl, že už přes 82 tisíc ukrajinských uprchlíků získalo práci a začalo tak přispívat do sociálního systému a platit daně.
