Ne, vůbec nehodlám českému prezidentovi mluvit do toho, komu dá státní vyznamenání a komu ne. Takové rozhodnutí je výslovně svěřeno jeho pravomoci a já to ctím a respektuji, ať je prezidentem kdokoli. Samozřejmě by mi bylo milejší, kdyby vyznamenával jen lidi, které ctím a kterých si vážím, ale nemohu to nijak ovlivnit. Nejradši bych byla, kdyby dostala státní vyznamenání paní Eva Kondrysová. Ta se totiž podle mého názoru opravdu zasloužila o společnost: jako redaktorka Odeonu dlouhé roky nosila v hlavě seznamy překladatelů, jejichž jména se nesměla objevit na odeonských smlouvách ani v tiráži knih. Svěřovala jim překlady a také přijímala jejich návrhy na to, co by se mělo dostat do rukou českým čtenářům. Samozřejmě věděla, že by ji to mohlo stát místo, ale její láska ke knihám a hluboce zakořeněná slušnost byly silnější. Proč by měli překládat neumětelové, když zlovolný stát z ryze politických důvodů udělal z řady nejlepších překladatelů orwellovské neosoby? A tak si musela pamatovat, kdo překládá díla, pod kterými byl oficiálně podepsaný jiný překladatel (budiž těmto „pokrývačům“ čest a sláva).
Tohle neokázalé hrdinství by mělo být oslaveno! Nebo snad na člověka a potažmo na společnost nemá vliv, co a v jaké podobě a kvalitě lidé čtou? Dá se namítnout, že knihy nečte tolik lidí, kolik sleduje různé televizní show, ale podle mého je to námitka planá. Pro myšlenkový život a vývoj společnosti jsou a zůstanou důležitější ti, kdo čtou a přemýšlejí, ti určují, nad čím budeme napříště hloubat. A vůbec nevadí, že jsou v menšině: představa společnosti, která se skládá ze samých myslitelů, je dosti děsivá. Titul „zasloužilý umělec“, který uděloval předchozí režim, měl výhodu v tom, že odděloval umění (včetně popkultury) od zásluh o stát. Převažovala však nevýhoda: režim si vybíral, kdo je správně poslušný a správně podporuje tu správnou stranu a vládu, a podle toho - nikoli podle uměleckých kvalit - odměňoval. Obávám se, že podobnému svodu by mohl podlehnout i dnešní režim... ale nějaké oddělení uměleckých či sportovních výkonů od zásluh o stát bych docela uvítala.
Je to asi pošetilé, ale docela by se mi líbilo, kdyby o umělecké zasloužilosti rozhodovali přímo občané. Karel Gott by nepochybně ani v takovém systému nevyšel zkrátka. To by se ovšem vyznamenání zčásti dostalo z pravomoci prezidenta, takže to ještě nějakou dobu nejspíš nepůjde.
Jenže občané se zatím nedomohli ani přímé volby prezidenta, moc se s nimi nepočítá, prý by mohli volit málo odpovědně.
Při takové přímé volbě zasloužilých či národních umělců by se ale na Evu Kondrysovou nejspíš taky nedostalo. I mezi lidmi, kteří kupují (a předpokládám, že čtou) knížky, je spousta takových, kteří se o překladatele ani za mák nestarají, natožpak o redaktora, který překlad zadává a v podstatě nese odpovědnost za jeho kvalitu.
Ale co, vyznamenání sem, vyznamenání tam, všechna sláva polní tráva, důležitější je kvalitně odvedená práce, krásné knížky, které lidé milují - že, paní Evo?
