* LN Víte, kolik teď máte u sebe v peněžence?
3126 korun. Pamatuju si to, protože před chvílí jsem platil v hospodě.
* LN Používáte kreditní kartu?
Ano. Používám ji, když u sebe nemám dostatek hotovosti. Jinak ale placení kartou moc rád nemám, radši platím hotově. Často totiž zapomínám čísla těch karet.
* LN Kdy a za co jste si vydělal první peníze?
To bylo, když jsem po vyučení nastoupil do svého prvního zaměstnání. Pracoval jsem jako ošetřovatel koní v Tlumačově. Dostal jsem tehdy asi 1100 korun. Už si nepamatuju, co jsem si za ně koupil. Je to strašně dávno.
* LN Jaká byla vaše nejlepší investice?
Welldancer. Kůň, který mě stál poměrně málo peněz, a zatím se mu při závodech velmi daří.
* LN Jaká vaše investice byla nejhorší?
Také kůň, Auenzar. Ten mě stál spoustu peněz, a nikdy nic nevyhrál.
* LN Byl jste někdy ve finanční tísni?
V té jsem prakticky pořád. Když mi začíná téct do bot, můj šéf mě vždycky vytáhne z hnoje.
* LN Jste spíš spořivý typ, nebo rád utrácíte?
Vůbec nejsem spořivý. Za koně utrácím strašně peněz. Koupil jsem jich už sto.
* LN Máte – co se týká peněz – nějakou slabost?
Jednoznačně koně. Mně samotnému stačí jedno triko a kalhoty.
* LN Co nejvýstřednějšího jste si v životě pořídil?
Nedávno jsem si pořídil nové auto, nový typ Fordu Mondeo. Z mého pohledu je to vlastně výstřední koupě, protože by mně stačil klidně starší typ.
* LN Šetříte si na důchod?
Ano, tohle řeším. Už několik let mám důchodové připojištění.
* LN Staráte se o peníze sám?
O peníze se staráme společně s mou paní.
* LN Co nejdůležitějšího jste se o penězích naučil?
Asi jediné. Když je peněz moc, tak to není dobře, a když je jich málo, tak je zle.
***
ÚSPĚCH & PENÍZE
Josef Váňa je český dostihový jezdec, chovatel koní a trenér. Narodil se 20. října 1952. Svůj první dostih jel 30. září 1979 na klisně Kalina a hned zvítězil. Od roku 1985 až do letoška se jako jezdec účastnil nejtěžšího evropského překážkového dostihu Velká Pardubická. Hned při svém prvním startu skončil v tomto dostihu druhý, vyhrál jej jako zatím jediný žokej celkem pětkrát, z toho čtyřikrát v sedle koně Železníka (v letech 1987, 1988, 1989 a 1991), jednou na koni Vronský (v roce 1997). V roce 1994 přežil těžkou kolizi v dostihu v německém Iffezheimu u Baden-Badenu, po které byl i ve stavu klinické smrti. Má tři syny, z nichž jeden je také žokejem. Se svou druhou manželkou se věnuje trenérství na ranči v Mlýncích a v Bohuslavi na Karlovarsku.