130 let
Na snímku je předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský během jednání Ústavního...
1

Na snímku je předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský během jednání Ústavního soudu. | foto: ČTK

Zeman neudělí Rychetskému Řád TGM. Zrušením volebního zákona v době kampaně prý poškodil republiku

Česko
  •   18:37,  aktualizováno  22:31
PRAHA - Prezident Miloš Zeman neudělí předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému plánovaný Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Zrušením volebního zákona v době předvolební kampaně poškodil Českou republiku, uvedl na webu Pražského hradu prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

O udělení řádu Rychetskému Zeman informoval loni 28. října. Seznam vyznamenaných Hrad zveřejnil na svém webu. Kvůli pandemii koronaviru se ale nekonalo tradiční předávání vyznamenání. Zeman ho plánuje na letošní oslavy 28. října.

Není nestranný ústavní soudce, snaží se ovlivnit volby, tvrdí Babiš o Rychetském. Ten to rázně popřel

„Prezident republiky Miloš Zeman se rozhodl neudělit původně plánovaný Řád Tomáše Garrigua Masaryka Pavlovi Rychetskému, vzhledem k tomu, že poškodil Českou republiku zrušením volebního zákona v době předvolební kampaně,“ uvedl mluvčí.

Ústavní soud minulý týden zrušil část zákona o parlamentních volbách kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. Ze zákona odstranil hranice deseti procent hlasů pro dvojkoalice, 15 procent pro trojkoalice a 20 procent pro koalice čtyř a více stran. Soud škrtal i v paragrafech upravujících určení počtu poslanců v krajích a průběh skrutinia, tedy rozdělování mandátů.

Podle bývalého šéfa hradního protokolu Jindřicha Forejta z dosavadních výroků vyplývá, že Rychetský už vyznamenání má, takže formálně jde o jeho odebrání. „Z toho vyplývá, že pan Rychetský je nositelem od 28. října 2020 do 10. února 2021,“ řekl Forejt serveru Blesk.cz. Předseda Ústavního soudu by tak byl navždy evidován jako nositel řádu.

V roce 2023 skončí u Ústavního soudu. Rychetský i soudce Filip vylučují další funkční období

Podle bývalého mluvčí prezidenta Václava Havla a odborníka na etiketu Ladislava Špačka záleží na tom, zda už prezident podepsal diplomy k udělení či propůjčení vyznamenání. Pokud tak učinil, má se podle Špačka za to, že ocenění bylo uděleno. „Jestli prezident listiny nepodepsal a hodlá je podepsat až v říjnu letošního roku při příležitosti předávání ocenění, tak pak s těmi jmény může hýbat, jak chce,“ řekl Špaček Blesku.

Zeman ještě před rozhodnutím soudu před zásahem do volebního zákona varoval. Ústavnímu soudu napsal dopis, ve kterém upozornil na to, že už v prosinci rozhodl o vyhlášení termínu voleb. Zásah do probíhajícího volebního procesu proto považoval za ústavně nezodpovědný, protože už začala volební kampaň a organizace voleb.

Zároveň podotkl, že zrušení části volebního zákona může znamenat destabilizaci ústavního systému ČR. Politici nyní musejí v krátké době nalézt shodu nad novým zněním zákona, a to ve Sněmovně i v Senátu. Prezident varoval před tím, že pokud by se například poslanci a senátoři neshodli na uspořádání volebních krajů, nemohly by se včas konat volby do Sněmovny. 

Noví poslanci by tak nemohli nahradit ty dosavadní. Senát by v takové situaci bez Sněmovny novelu volebního zákona přijmout nemohl. Zároveň by podle Zemana nebyla vláda povinna podat demisi, protože by se neuskutečnila ustavující schůze nové Sněmovny. Ústavní soudce kritizoval také za dobu, kterou k rozhodnutí potřebovali.

Výběr informací o vztahu mezi předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským a prezidentem Milošem Zemanem:

  • Rychetský loni po oznámení, že od Zemana dostane vyznamenání, řekl, že si velice váží toho, že jej prezident vyznamenal, ačkoliv se jejich názory v poslední době někdy rozcházejí. Rychetský byl přitom členem vlády vedené právě Milošem Zemanem jako premiérem, která v roce 2001 navrhla dosavadní podobu zákona o volbách do Parlamentu.
  • Rychetský už v roce 2016 například kritizoval Hrad kvůli kauze kolem Jiřího Bradyho, jenž byl podle svých slov nejprve Hradem informován o udělení vyznamenání a poté, co se jeho příbuzný, ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) sešel s dalajlamou, už na seznamu vyznamenaných nebyl. Část politiků, především z řad ODS, TOP 09 a STAN, se nezúčastnila slavnostního večera na Pražském hradě. Rychetský se nakonec obřadu zúčastnil.
  • V roce 2018 Rychetský také například řekl, že pokud má z něčeho obavy, tak z "kohorty panošů", která funguje na Hradě kolem pana prezidenta. Zemana také kritizoval o rok později poté, co prezident otálel s odvoláním ministra kultury Antonína Staňka. "To není založení pravomoci prezidenta, to je založení povinnosti prezidenta," prohlásil tehdy Rychetský.
  • Zeman v témže roce řekl, že se Rychetský plete do politiky, aniž by k tomu byl kompetentní, a zanedbává Ústavní soud. Zeman reagoval na vyjádření Rychetského, že by si Vlasta Chramostová zasloužila pohřeb se státními poctami. "Nemám nic proti pohřbu Vlasty Chramostové se státními poctami, ale k tomu není kompetentní pan Rychetský, ale ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Na druhé straně zanedbává práci v Ústavním soudu, což mohu doložit tím, že u soudu leží již tři roky ústavní stížnost prezidenta a dosud není vyřízena," řekl Zeman.
  • Rychetský patří k nejvýraznějším představitelům české polistopadové politiky a justice, předsedou ÚS je od srpna 2003. Jeho nominace na člena konstitučního tribunálu v roce 2003 nicméně vyvolala i kritické reakce. Důvodem byla skutečnost, že Rychetský byl v té době ministrem spravedlnosti a zároveň místopředsedou vlády zodpovědným za legislativní činnost kabinetu. Stál tak u zrodu podstatné části zákonů, o nichž by nově mohl rozhodovat z pozice soudce.
  • Na člena Ústavného soudu navrhl Rychetského prezident Václav Klaus. Kvůli tomu Rychetský na vládní funkce počátkem srpna 2003 rezignoval a zanikl mu i senátorský mandát. Z téhož důvodu také ukončil členství v sociální demokracii. Přes počáteční kritiku si Ústavní soud pod Rychetského vedením dokázal udržet pověst respektované instituce. Na začátku druhého mandátu u ÚS původně naznačoval, že druhé desetileté funkční období pravděpodobně nedokončí, později ale změnil názor.
  • Pavel Rychetský (77) vystudoval pražská práva, kde později vyučoval. Čtyři roky byl členem KSČ, vystoupil z ní v roce 1970, z politických důvodů pak musel odejít z fakulty a pracoval jako podnikový právník. Mezi prvními podepsal Chartu 77 a v listopadu 1989 spoluzakládal Občanské fórum. Vládní křeslo si poprvé vyzkoušel ještě před rozpadem federace, když v letech 1990 až 1992 vykonával funkci místopředsedy vlády ČSFR a předsedy její legislativní rady.
  • Do horních pater politiky se někdejší člen Občanského hnutí vrátil v roce 1996, kdy vstoupil do ČSSD a na Strakonicku zvítězil v prvních senátních volbách. O dva roky později se jako legislativní odborník ČSSD objevil znovu ve vládě. V kabinetu Miloše Zemana zastával funkci místopředsedy pro lidská práva a legislativu. Pro místopředsednickou vládní funkci a navíc jako ministra spravedlnosti si jej vybral i Zemanův nástupce Vladimír Špidla (ČSSD).
Autor: ČTK
  • Mohlo by vás zajímat
Témata: Pavel Rychetský, Miloš Zeman, Ústavní soud České republiky, Česko, Tomáš Garrigue Masaryk, Jiří Ovčáček, politická kampaň, Pražský hrad, vyznamenání, volby

Střední školy

Sport v roce 2024

Finance

Biatlon 23/24

Vláda

Témata

Nepřehlédněte