Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Předčasné volby v Turecku: Erdoganovi stojí v cestě ‚vlčice‘ Akşenerová

Svět

  17:00
ANKARA/PRAHA - Meral Akşenerová je konzervativní, neústupná vůči Kurdům, vstřícná vůči byznysu a zbožná muslimka. Právě proto by mohla přebrat část voličů současného tureckého prezidenta. Když turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve středu vyhlásil předčasné prezidentské i parlamentní volby, překvapil tím nejen veřejnost, ale i ­své politické odpůrce.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. foto: Reuters

Největší opoziční strana, kemalističtí republikáni (CHP), ještě ani včera nevěděla, zda postaví svého kandidáta na post hlavy státu. A k urnám půjdou Turci už 24. června. V zemi přitom stále platí výjimečný stav.

Erdogan vysvětlil v televizi svůj záměr uspíšit volby o více než rok „nejistotami“, kterým země čelí kvůli svým vojenským operacím v Sýrii a Iráku. Důvodem ale může být i zpomalení turecké ekonomiky: „Erdogan se možná obává, že pokud se ještě zhorší problémy v ekonomice, vyberou si daň na jeho podpoře,“ citovala agentura Reuters washingtonského analytika Nicholase Danfortha.

Země potřebuje silného prezidenta, tvrdí Erdogan. Turecko čekají předčasné volby

Vzhledem k tomu, že kemalisté váhají s kandidaturou svého šéfa Kemala Kiliçdaroglua a další výrazná tvář opozice, šéf prokurdské Lidově demokratické strany (HDP) Selahattin Demirtaş je ve vězení, se Erdoganovi rýsuje jen jediný soupeř – bývalá ministryně vnitra a šéfka nedávno založené Dobré strany Meral Akşenerová.

„Právě teď začínáme pracovat na volbách. Já budu se sto tisíci podpisů nominována na prezidenta. Dobrá strana se zúčastní voleb a zvítězí,“ prohlásila sebevědomě jednašedesátiletá politička, která se loni vyprofilovala jako hlavní Erdoganova odpůrkyně při kampani před referendem o ústavních změnách, jež prezident navrhl.

Erdogan sice dosáhl svého a po dalších prezidentských volbách získá ještě více pravomocí na úkor parlamentu, zároveň mu ale vyrostla soupeřka, která cílí na podobný okruh voličů. Akşenerová se označuje za zbožnou muslimku – modlí se pětkrát denně –, vzešla z krajně nacionalistické Strany národní akce (MHP), odmítá ústupky vůči Kurdům a stejně jako Erdogan prosazuje byznysu vstřícnou politiku.

Zatímco uvěznění liberálního Kurda Demirtaşe turecká veřejnost v klidu přijala, v případě zbožné matky a babičky Akşenerové by si režim podobný krok nemohl dovolit. Žena s přezdívkou „vlčice“ si loni získala značnou popularitu a dokázala překonat letité dělení turecké politické scény na levicové sekularisty a konzervativní islamisty.

Nová strana, v jejímž čele Akşenerová stojí, se označuje za středopravicovou. Akşenerová, o ­níž média mluví jako o turecké verzi Marine Le Penové, se distancuje od rasismu a díky svým cestám na jihovýchod země věří, že může Erdoganovi přetáhnout i ­část kurdských příznivců.

Vy sami jste gülenovci!

Když ji loni vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) obvinila ze sympatií ke klerikovi a údajnému strůjci puče z léta 2016 Fethullahu Gülenovi, ukázala kuráž: „Měli by se podívat doprava, uvidí přátele a příbuzné gülenovců. Vlevo uvidí to samé. A aby viděli pravé gülenovce, měli by se podívat do zrcadla,“ hřímala na mítinku ve městě Tekirdag na severozápadě země. Dav jí aplaudoval.

Navzdory plánům Akşenerové na dobytí prezidentského paláce ale ještě její kandidatura není jistá. Turecké zákony totiž vyžadují, aby strana jdoucí do voleb měla pobočky ve více než polovině z 81 regionů a aby měla sjezd nejméně půl roku před volbami. „Náš první běžný kongres jsme ukončili 10. prosince. Pobočky jsme založili v 68 provinciích. Od 10. června bude Dobrá strana připravena se účastnit voleb,“ řekla Akşenerová listu Sabah.

Podle jiné interpretace zákona ale strana nebyla v lednu na seznamu volební komise a ­neměla by se účastnit ani voleb v dříve plánovaném srpnu. Erdoganova AKP nicméně věří, že její šéf vyhraje prezidentské volby už v prvním kole. Stejně jako v roce 2014.

Autor: