Expert: Katalánsko nezávislé nebude. Pro není ani Madrid, ani většina Katalánců

Lidovky.cz: Španělské úřady se v posledních dnech snaží zabránit konání hlasování. Uskuteční se podle vás v neděli referendum o nezávislosti Katalánska?
Něco se určitě uskuteční. Proběhne nějaké hlasování lidí, kteří přijdou a vyjádří svůj názor, ale nepůjde o platné referendum. Je to tak kvůli tomu, že španělský ústavní soud konání referenda zakázal, tudíž tam nemohou být ani označené urny či oficiální volební místa.

Vše bude neoficiální, protože jiný způsob ani španělský zákon neumožňuje. Podobně proběhlo neoficiální referendum i v roce 2014, kdy šlo více méně pouze o veřejný projev souhlasu občanů, ale nešlo o oficiální referendum.

Lidovky.cz: Jaký tedy může mít dopad takovéto hlasování?
Praktický dopad, ve smyslu, že by 2. října nastala nezávislost Katalánska, to nebude mít žádný. Nejde totiž o oficiální akt. Navíc přes více než sto starostů menších měst v Katalánsku odmítlo, aby se v jejich aglomeracích konalo referendum, což znamená že do hlasování se ani nezapojí celé Katalánsko. Půjde tedy spíše jen o veřejnou manifestaci, jakýsi průzkum veřejného mínění a nálady v Katalánsku. Ve výsledku akorát uvidíme, nakolik si Katalánci přejí nezávislost.

Lidovky.cz: Zvýšila se v posledních letech podpora myšlenky nezávislého Katalánska?
Neřekl bych, že by se podpora navýšila. Ostatně i strany, které jsou pro nezávislost Katalánska, nejsou silnější než před těmi pěti lety. Odhaduje se, že pro nezávislost je v tuto chvíli tak čtyřicet až čtyřicet pět procent obyvatelstva, kdyby se konalo skutečné referendum. 

Když však dojde pouze k tomuto veřejnému projevu souhlasu, veřejnému hlasování, tak ta podpora bude mnohem větší, protože se k hlasovacím urnám dostaví spíše jen podporovatelé nezávislosti, protože budou více motivováni. Není to přeci jen referendum, které rozhoduje o osudech Katalánců.

Lidovky.cz: Během posledního týdne Madrid poslal do Katalánska až pět tisíc policistů, probíhá zatýkání podporovatelů či zabavování uren. Nakolik je v porovnání s minulosti atmosféra vypjatá?
Je to relativně novinka. I dříve samozřejmě byla byla atmosféra vypjatější, v roce 2014 při referendu nebo při volbách v roce 2015, nicméně to bylo spíše na úrovni sousedského pošťuchování. Dnes centrální vláda v Madridu nechala zabavit i materiály určené pro hlasování v prostorách katalánské vlády, což vyvolalo vlnu emocí i mezi politiky.

Následkem toho začal katalánský premiér hovořit o autoritarismu, což připomíná Španělům citlivé téma – období vlády Francisca Franca. To vše vyplynulo letos v daleko emotivnější situaci a Katalánci začínají vnímat otázku nezávislosti spíše přes emoční stránku.

Lidovky.cz: Proč Madrid nedovolí konání referenda, když, jak jste řekl, se pro nezávislost vyslovuje méně než polovina všech Katalánců?
Španělsko je regionálním státem, na svém území má spoustu menšin, které mají větší, či menší míru autonomie. Španělská vláda se snaží chránit územní celistvost Španělska právě proto, že se bojí, že kdyby začalo více povolovat referenda či větší míru autonomie, tak by se mohlo Španělsko rozpadnout. Mezi španělskými celonárodními politickými stranami je jen hnutí Podemos, které by takové kroky podpořilo.

Lidovky.cz: Byla by nezávislost pro Katalánsko ekonomicky výhodná, nebo jde spíše o emocionální záležitost?
Dříve, když emoce nehrály takovou roli, tak Katalánci zejména v době ekonomické krize argumentovali primárně ekonomickými důvody. Katalánsko je nejbohatším a nejrozvinutějším regionem Španělska a politická reprezentace tehdy tvrdila, že musí dotovat ostatní regiony.

Proto by prý v té době byla nezávislost výhodná, stali by se takovým Dánskem Středozemí a byli by technologicky pokročilou zemí. Tato argumentace dlouhou dobu hrála roli, ale v poslední době ustoupila do pozadí politickým a ideovým rozbrojům mezi Katalánci a madridskou centrální vládou.

Lidovky.cz: Můžete být konkrétnější?
V Madridu je u moci v tuto chvíli konzervativní vláda, v Katalánsku na druhou stranu vládne středopravicová koalice, která měla i ve svém programu do voleb v roce 2015, že do roku 2018 uspořádá referendum o nezávislosti. Celkově tímto krokem vzbudili u lidí určitá očekávání a teď se je snaží splnit.

Madrid posílá do Katalánska tisíce policistů. Mají zabránit přípravám referenda

Lidovky.cz: Existuje vůbec možnost, že by Katalánsko bylo nezávislé?
Pokud bychom to brali čistě z právního hlediska, tak to možné není. Španělská ústava ve výsledku neumožňuje pořádání referend, ani neumožňuje nějakému regionu dát nezávislost. Španělsko se dlouhodobě potýká se separatistickými tendencemi. Zatímco dříve to bylo Baskicko, teď je to Katalánsko. Pokud by nedošlo ke změně ústavy, tak ústavní soud bude vždy překážkou, která jakékoliv pokusy o nezávislost zablokuje.

Zemák 2.0 (banner).

Madridská vláda by tedy nejprve musela změnit ústavu, aby bylo možné nastoupit na cestu k nezávislosti. Pokud jsou v současnosti tři ze čtyř velkých politických stran proti, tak se nedá nějaká změna předpokládat. Navíc Lidová konzervativní strana stojí na ideji jednotné země.

Podle mě ve Španělsku opravdu není jakýkoliv politický prostor pro nezávislost. Navíc si ani nedokáži představit, že by sami Katalánci zvolili nějakou radikální formu separatismu. Situace je sice teď emočně vypjatá, ale většina Katalánců spíše chce větší formu autonomie, než nezávislost.

Lidovky.cz: Pomohla by vyšší míra autonomie k utlumení touhy po nezávislosti?
Je to vlastně jediná cesta a kompromisní řešení, ale ani to v současnosti nechce centrální vláda v Madridu dovolit. Podle mého názoru by značně pomohlo, kdyby Katalánsko získalo podobnou míru autonomie, kterou v tuto chvíli disponuje Baskicko. 

To v současnosti disponuje největší mírou relativní nezávislosti na centrální vládě, a i proto se tam separatistické tendence v posledních letech uklidnily. V Katalánsku by podobné řešení mohlo také uklidnit značnou část obyvatelstva.