19. července 2018 16:07 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Jeden otrok na deset Severokorejců. KLDR má nejvíce moderních otroků na počet obyvatel

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 6Diskuse
Mladí a odhodlaní severokorejští pionýři. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Mladí a odhodlaní severokorejští pionýři. | foto: Reuters

Londýn/New York Severní Korea má nejvyšší počet moderních otroků v poměru k počtu obyvatel, nucená práce se v této zemi týká více než 104 lidí na 1000 obyvatel. Vyplývá to z nejnovější zprávy londýnské nadace Walk Free Foundation (WFF). Nejvíce moderních otroků na počet obyvatel má vedle KLDR Eritrea, Burundi, Středoafrická republika a Afghánistán.

Moderní otroctví definuje WFF jako situaci, v níž jsou lidé nuceni pracovat proti své vůli nebo pod hrozbou násilí, ale i jako stav, do nějž se dostali kvůli pašování lidí, vynucenému sňatku či sexuálnímu využívání pro komerční účely.

WFF a Mezinárodní organizace práce (MOP) už loni odhadly, že v roce 2016 žilo ve světě v moderním otroctví 40,3 milionu lidí, z čehož více než 70 procent byly ženy. V letošní zprávě se WFF podrobně zaměřila na jednotlivé země a díky nové metodice zaznamenala v některých z nich vyšší počet obětí moderního otroctví, než se původně předpokládalo.

Počet moderních otroků se v důsledku toho zvýšil v rozvinutých západních zemích, jako jsou například Spojené státy, Británie, Francie či Nizozemsko. Naproti tomu v Indii, která v této problematice dlouhodobě v absolutních číslech drží prvenství, počet obětí moderního otroctví klesl z předpokládaných 18 milionů na zhruba osm milionů.

V České republice podle zprávy WFF z roku 2016 bylo asi 42.600 moderních otroků, podle letošní zprávy jich je kolem 31 000.

V Severní Koreji žije v moderním otroctví celkem 2,6 milionu lidí a většina z nich pracuje pro stát, uvádí zpráva WFF. Podle svědectví 50 přeběhlíků z KLDR se tato praxe týká žen, mužů i dětí. Dětská práce v rámci komunální činnosti se nazývá mobilizace a je nedílnou součástí severokorejské společnosti.

Děti už od základní školy musejí manuálně pracovat někdy i dva měsíce v kuse; pomáhají například na farmách. Peníze za odvedenou práci za každého školáka pak dostane škola. Studentům, kteří se na projektu podílet odmítnou, hrozí tresty i vyloučení ze školy.

Takzvaná mobilizace následně plynule přechází do dospělého života Severokorejců. Těm, kdo nucenou práci vykonávat odmítnou, hrozí snížení potravinových přídělů nebo i deportace do pracovních táborů.

V KLDR přitom hraje roli sociální postavení. Člověk, jehož předkové jsou spojováni s podvratnou činností, vykonávají zpravidla nebezpečné a špinavé či ponižující práce. Ve špatných podmínkách ale pracují například i učitelé, kteří plat nedostávají. Výzkum dále zjistil, že někteří vykořisťovaní pracovníci dokonce platí za to, aby mohli pracovat a vyhnuli se vazbě.

„Abyste neskončili v pracovním táboře, musíte mít číslo přidělené k pracovní pozici. Ale abyste měli číslo, musíte za něj zaplatit. To znamená, že technicky jste zaměstnaní, ale neznamená to, že za to dostanete zaplaceno,“ sdělila britskému listu The Daily Telegraph šéfka výzkumu Fiona Davidová.

ČTK
  • 6Diskuse