Jablíčko, nebo hruštička? Vědci zkoumají vývoj odrůd ovoce a zeleniny pomocí obrazů

Zátiší je typ uměleckého díla, jež se snaží vkusně zobrazit neživé předměty v umělém prostředí. Nejznámější příklady takových děl pocházejí již ze starověkého Říma, ale jako žánr se zátiší rozvíjí až v 15. a 16. století.

Zkoumání těchto obrazů by mohlo pomoct biologům pochopit, jak se barva a tvary ovoce se zeleninou během let měnily. V ideálním případě by se dalo také zjistit, kdy a ve které zemi se objevila ta která odrůda. Obrazy mohou něco napovědět i o stravovacích návycích dané doby.

„Tato metoda nám umožňuje přistupovat jakýmkoliv uměleckým dílům, ať už se jedná o malby či sochy, jako by to byly nejstarší světové encyklopedie všech zelenin, ovoce, luštěnin, obilovin i ořechů,“ vysvětlují autoři výzkumu. 

Polovina výzkumného týmu, belgický biolog Ive De Smet, prohlásil, že jejich výzkum je přiměl pochybovat o tom, že dnes standardní oranžová barva mrkve vznikla až v 17. století šlechtěním na počest nizozemského krále Viléma I. Oranžského, jak se všeobecně věří. Oranžové mrkve se totiž vyskytují už na mnohem dřívějších obrazech. „Takové mrkve je možné vidět už na uměleckých dílech z byzantských dob,“ vysvětluje De Smet. 

Rozjet naplno tento druh výzkumu De Smeta napadlo poté, co v petrohradské Ermitáži viděl obraz vlámského malíře Franse Snyderse. Nacházel se na něm od pohledu zralý meloun, který měl ale dužinu čistě bílé barvy. Snyders, jehož proslavila právě zátiší, si ve svých malbách zakládal na co nejvěrnějším vyobrazení pravdy. Znamená to tedy, že existovala odrůda melounu, která s léty zanikla?

Hypotézy získané z uměleckých děl je pak možné ověřit pomocí zkoumání DNA, nositelky genetických informací u všech buněčných organismů. Loni například díky hieroglyfickým zobrazením melounu a následným zkoumáním tisíce let starých zbytků z faraonských hrobek vědci zjistili, že už staří Egypťané tuto chutnou a osvěžující zeleninu (překvapivě opravdu nejde o ovoce) čile pěstovali.