14. března 2019 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

Před rokem zemřel britský astrofyzik Hawking, před 140 lety se narodil Einstein

Hawking se setkal i s královnou Alžbětou II. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Hawking se setkal i s královnou Alžbětou II. | foto: WikipedieReuters

Cambridge/Praha Britský astrofyzik Stephen Hawking, který zemřel loni 14. března ve věku 76 let, byl jedním z nejznámějším vědců současnosti. Proslul poznatky o vzniku vesmíru, velkém třesku a černých dírách a někdy býval označován za nástupce Isaaka Newtona a Alberta Einsteina. Právě druhý jmenovaný vědec se přitom narodil právě 14. března a to už před 140 lety.

Hawking též fascinoval vůlí, se kterou překonával svůj tělesný handicap. V posledních letech varoval, že „vědecký pokrok přivede lidstvo do záhuby“ či že „do 100 let roboti takřka ve všem nahradí a překonají lidi“.

Hawkingovi ve vědecké činnosti, ve které se vedle černých děr zaměřil na vznik...
Albert Einstein

Jeho tělo bylo kvůli amyotrofické laterální skleróze zcela ochrnuté a neschopné řeči a vědec pracoval z pojízdného křesla. Hlas ztratil při tracheotomii v roce 1985, ale s pomocí počítače dokázal mluvit díky systému, který převáděl do podoby mluveného slova pohyby jeho tváře.

‚Čas a prostor jsou konečné, i když nemajhí konkrétní hranici’

Převážnou část svého bádání věnoval Hawking vesmírným černým dírám, zabýval se též tzv. teorií všeho, tedy propojením Einsteinovy obecné teorie relativity s kvantovou mechanikou. V roce 1983 přišel s teorií, že čas a prostor jsou konečné, i když nemají konkrétní hranici. „Je to jako zeměkoule,“ prohlásil, „ta je také konečná a přitom na konec nedojdete.“

Narodil se 8. ledna 1942 v Oxfordu - přesně 300 let poté, co zemřel Galileo Galilei. Naopak den Hawkingovy smrti připadl na výročí narození Alberta Einsteina, který přišel na světa 14. března 1879.

Při studiu matematiky na Oxfordské a později Cambridgeské univerzitě prý Hawking přes nesporné nadání nepůsobil jako nějaký podivínský génius - dělal kormidelníka místní osmiveslici a rád chodil po večírcích. Nemoc jej zasáhla v závěru studií a lékaři mu prorokovali brzkou smrt. Hawkingovi se však i na pojízdném křesle podařilo dostudovat, založit rodinu a pokračovat ve vědecké práci.

Proslavila ho kniha Stručná historie času z roku 1988, ve které se snažil přiblížit srozumitelným způsobem tajemství kosmologie - vědy o stavbě a vývoji vesmíru. Byl podruhé rozvedený. Poprvé se oženil v roce 1965 s Jane Wildeovou, se kterou měl tři děti. Podruhé si v září 1995 vzal svoji bývalou ošetřovatelku Elaine Masonovou. Rozvedli se v roce 2006.

V roce 2014 natočil režisér James Marsh na základě jeho života film Teorie všeho, kde fyzika hrál britský herec Eddie Redmayne.

‚Dvě věci jsou věčné - vesmír a lidská hloupost‘

Sláva vědce málokdy přesáhne jeho vlastní obor. Fyzikovi Albertu Einsteinovi, který se narodil 14. března 1879 v bádensko-württemberském Ulmu, se to však bezpochyby podařilo. Autor slavné teorie relativity, který nechápal jak je možné, ho mají všichni rádi, i když mu nikdo nerozumí, se stal jednou z ikon 20. století.

První tři revoluční vědecké práce vytvořil Einstein již v „zázračném“ roce 1905, Nobelovu cenu za fyziku však získal až o 16 let později za vysvětlení takzvaného fotoelektrického jevu. Ve svém životě si vědec s pověstnou hřívou bílých vlasů připouštěl jedinou chybu - že podpořil a svými objevy umožnil vývoj jaderné bomby. Na jejím sestrojení se přímo nepodílel, o to větší však měl strach z jejích důsledků pro lidstvo.

Einstein, který tvrdil, že jen dvě věci jsou věčné, vesmír a lidská hloupost, byl velký humanista. Bojoval proti nacistické i komunistické diktatuře, mimo jiné protestoval proti procesu s Miladou Horákovou. Čechy a Prahu znal dobře z let 1911 až 1912, kdy zde poprvé získal titul řádného profesora teoretické fyziky.

Většinu svého života Einstein strávil v rodném Německu, odkud jej Hitlerův režim vyhnal do exilu v americkém Princetonu, kde působil až do své smrti 18. dubna 1955.

ČTK

Najdete na Lidovky.cz