Passer do Spojených států odešel v roce 1969. Jako režisér natočil v tuzemsku jen jeden celovečerní film - Intimní osvětlení z roku 1965.
Ivan Passer: V Americe je permanentní revoluce. Karel Marx by ji miloval |
Ve Spojených státech natočil například v roce 1971 snímek Zrozen k vítězství, ve kterém si zahrál George Segal, či o deset let později Cutterovu cestu s Jeffem Bridgesem a Johnem Heardem. V roce 1992 natočil životopisný snímek Stalin, ve kterém sovětského diktátora ztvárnil Robert Duvall.
  |
V roce 2007 Passer dostal Českého lva za dlouholetý umělecký přínos českému filmu. Ve Spojených státech také vyučoval na filmové škole.
Passer se narodil v roce 1933 v Praze. Podle serveru Variety zemřel ve čtvrtek ve městě Reno v Nevadě.
Passer patřil k slavné generaci šedesátých let
Ačkoli Ivan Passer větší část života strávil ve Spojených státech, jeho jméno se nesmazatelně zapsalo do zlatého fondu české kinematografie. Patřil k slavné generaci filmových tvůrců šedesátých let, jako scenárista se podílel na filmech Miloše Formana a sám natočil dodnes ceněný snímek Intimní osvětlení.
„V momentě, kdy se rozhodnu, že budu dělat nějaký film, se do něj zakousnu jako buldok. Když mám v hlavě verzi filmu a někdo by se se mnou chtěl hádat, musel by mě zastřelit, aby dosáhl svého,“ řekl o svém zaujetí filmem Passer, který se narodil 10. července 1933 v Praze. Po druhé světové válce studoval na reálném gymnáziu v Poděbradech, kde byli jeho spolužáky například Václav Havel a Miloš Forman. Podle vzpomínek jednoho z profesorů byl Passer „číslo, uličník a čilý chlapec, který šel někdy kantorům na nervy“.
Po nástupu komunistického režimu se zařadil mezi nepohodlné osoby a v roce 1957 byl vyloučen ze studia na Filmové fakultě Akademie múzických umění. Živil se jako slévač, zedník, pracoval na vodní elektrárně a nějaký čas dokonce jezdil s lunaparkem. Byl také členem tvůrčího týmu Alfréda Radoka při přípravě programu Laterny magiky pro Světovou výstavu Expo 58 v Bruselu.
Do historie českého filmu se v šedesátých letech zapsal jako spoluscenárista a asistent režie všech českých filmů Miloše Formana, počínaje Konkursem (1963) a konče Hoří, má panenko (1967). Sám debutoval povídkou Fádní odpoledne (1965) natočenou podle prózy Bohumila Hrabala. Jeho prvním celovečerním filmem se stalo Intimní osvětlení (1965), které i s odstupem času patří k vrcholným dílům české nové vlny. Celý film vznikl v exteriérech, hráli v něm prakticky samí neherci a v pomalém tempu zaznamenává setkání dvou bývalých spolužáků konzervatoře a konfrontaci jejich představ s realitou.
V roce 1969 Passer stejně jako jeho souputník Forman opustil okupované Československo a s pouhými 250 dolary v kapse přiletěl do New Yorku. Zpočátku se živil především přednáškami na univerzitách a pořádal také herecké kurzy, zatímco jeho žena pracovala v české sekci vysílání Hlasu Ameriky.
Již v roce 1971 natočil svůj první americký film - snímek Zrozen k vítězství (Born to Win) o tragikomické postavě feťáka a zlodějíčka živořícího uprostřed New Yorku.
Přelomem v Passerově režisérské kariéře za oceánem se stal film Cutterova cesta (Cutter’s Way) z roku 1981. Psychologický thriller zabývající se postvietnamským syndromem sklidil příznivý ohlas u kritiky a umožnil Passerovi v dalších letech realizovat náročnější filmové projekty. Jejich vyvrcholením se stal nákladný tříhodinový film s názvem Stalin (1992). Civilně pojatý portrét bolševického vládce s Robertem Duvallem v hlavní roli se zabývá zejména soukromým Stalinovým životem a jeho vazbami k rodině a nejbližším spolupracovníkům.
Passer v USA natočil celkem 15 filmů (včetně televizních). „Všechny své filmy považuju za výjimečné, protože chci každý film vždycky udělat jinak než ten předchozí,“ řekl před časem. Jeho posledním byl snímek Nomád, který natočil v roce 2005 v Kazachstánu s ruským režisérem Sergejem Bodrovem: „Pouštím se do neznámých končin také proto, že musím zvládnout překážky úplně jiného druhu, což člověka udržuje mladým“.
Za své filmy získal řadu ocenění, mimo jiné Českého lva za dlouholetý umělecký přínos českému filmu (2007) a cenu Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech za celoživotní dílo (2008). V roce 2016 převzal v Uherském Hradišti v rámci Letní filmové školy (LFŠ) výroční cenu Asociace českých filmových klubů.
Při návštěvě Karlových Varů v roce 2008 řekl, že by to byla radost „mít příležitost udělat ještě jeden český film“ a připustil, že by mohlo jít o příběh bratří Mašínů. Ctirad a Josef Mašínové si na počátku 50. let prostříleli cestu do Německa a zanechali za sebou šest mrtvých. K oběma bratrům měl Passer osobní vztah, neboť byli jeho spolužáky na poděbradském gymnáziu. Film však zůstal jen ve stádiu příprav. Nenatočil jej, neboť nevyhověl požadavku německých producentů, aby byl v angličtině.
Ivan Passer žil v Los Angeles, kde také přednášel na univerzitě.
