Baskytarista a zpěvák Frešo spolupracoval s desítkami hudebních skupin, slovenských i českých. Je znám z legendárních formací The Soulmen, Prúdy či Collegium Musicum. Působil i ve skupině Blue Effect již zesnulého Radima Hladíka.
Frešo pocházel z bratislavské hudební rodiny, jeho otcem byl dirigent a hudební skladatel Tibor Frešo, matka studovala operní zpěv a byla hudební redaktorkou a režisérkou v rozhlase. Frešo vystudoval obor kontrabas na bratislavské konzervatoři, jeho doménou se však stala basová kytara, na kterou začal hrát již v dětství.
V československých rockových formacích od roku 1962 hrával na baskytaru nejčastěji trsátkem. „Když je trsátko dobré pro Lakea, McCartneyho, Squirea nebo Veselého z ETC, proč by nebylo pro mě? I když hra prsty mi samozřejmě nedělá žádné problémy,“ říkal.
Od Prúdů po Blue Effect
První úspěchy Frešo sklízel se skupinou The Soulmen, kterou založili koncem 60. let spolu s Dežem Ursinym a Dušanem Hájkem a jejíž tvorba byla ovlivněna hudbou britské skupiny Cream. Záhy si vybudoval pověst jednoho z nejprogresivnějších rockových kytaristů v Československu. Hrál s Pavolem Hammelem (Prúdy), Mariánem Vargou (Collegium Musicum), Peterem Lipou (T+R Band), Radimem Hladíkem (Blue Effect), Fero Griglákem (Fermata) a mnoha dalšími osobnostmi československého rocku. Nevyhýbal se ani folku, spolupracoval s pražským sdružením Šafrán, například s Jaroslavem Hutkou.
Frešo vydal s různými skupinami desítky alb. Kromě toho pracoval ve vydavatelství Opus, kde se podílel na vzniku řady dalších desek, a byl také hudebním redaktorem v Československém rozhlase. O své kariéře napsal knihu s názvem Sideman. „Jsem sideman, a je to dané i nástrojem, na který hraji. Baskytaristi, až na výjimky, nejsou sólisté. I ve svých vlastních kapelách hrají až za těmi, kdo stojí vpředu,“ řekl v jednom rozhovoru. Byl také spoluautorem knihy Rocková Bratislava, která mapuje více než 300 slovenských rockových skupin.
