130 let

Mirek Topolánek | foto: ČTK

Cukr pro Evropu

Názory
  •   7:58
PRAHA - Pokud Topolánkova návštěva Turecka má být ukázkou toho, jak bude probíhat naše předsednictví Evropské unie, pak si budou muset čeští diplomaté překontrolovat bezpečnostní pásy a držet klobouky. Předsednická země má vytvářet podmínky k tomu, aby se ostatní členské země mohly dohodnout – nikoli prosazovat vlastní názory, ale sondovat stanoviska, nabízet kompromisy, hledat společnou půdu. Případně, řečeno méně inspirativní terminologií, prezentovat na veřejnosti to, na čem se velcí dohodnou.

Topolánek jako by si chtěl ještě v Turecku užít svobody, a tak se do svých unijních partnerů pořádně pustil. Bojí se prý vstupu Turecka, a proto ho oddalují v naději, že „ten proces zemře sám od sebe“. A to byl čajíček proti tomu, co si myslí o evropské reakci na finanční krizi: některé země prý dělají „neskutečná opatření“, stoprocentní garance vkladů jsou „nestoudným krokem“, to, co se stalo v posledních dnech, nabourává důvěru v EU a on je ochoten vetovat jakékoli návrhy, které „půjdou nad rámec selského rozumu a té situace samotné“.

Drsná slova. A nejhorší na tom je, že má Topolánek pravdu. Co se týče bankovní krize, velcí hráči se zatím starali každý o sebe, což znamená, že riziko rozpadu eura není zcela akademická záležitost. Pokud na nějakou zemi dopadne krize obzvlášť tvrdě, může dospět k závěru, že cena za euro v podobě ztráty monetární politiky je příliš vysoká.

 Jako vždy v podobných krizích se objevují výzvy k velkému skoku: právě teď musí prý unie získat nové ekonomické pravomoci. Jenže je to stejné jako v zahraniční politice – když země nejsou ochotny najít vůli ke spolupráci, kde by se ta vůle vzala v nějaké nové instituci?


 Záchranné bankovní operace, o jakých se mluví, nejsou v kompetenci unie, což znamená, že se velcí hráči budou dohadovat sami mezi sebou bez zástěrky bezvýznamné předsednické země. Je možné, že finanční krize odčerpá veškerou evropskou politickou energii a program předsednictví, který jsme si narýsovali, zůstane v šuplíku. Neudržovat dekorum je ovšem v Evropě vážný přestupek. Topolánek buď mluvil rychleji, než myslil – anebo usoudil, že nemá co ztratit.

Autor: Martin Weiss
  • Vybrali jsme pro Vás