Budapešťský rodák se štěstím přežil holokaust, po válce před komunisty utekl do Británie, kde studoval ekonomii a filozofii, a poté se přesunul do USA, kde se z něj stal úspěšný investor. Fond, který koncem 60. let založil, se stal jedním z nejziskovějších v dějinách a ze Sorose jeden z nejbohatších lidí světa.
  |
Peníze začal ve velkém rozdávat v 70. letech. Nejdříve ve střední Evropě, později i Asii a dnes je rovněž předním dárcem americké Demokratické strany. Jádrem Sorosovy původní mise byla myšlenka jeho učitele Karla Poppera, podle které svobodu i blahobyt zajistí jen „otevřená společnost“, v níž se různé názory a informace mohou volně střetnout. Proto je třeba dát lidem vzdělání, čas, nebo aspoň kopírovací stroje. Později se jeho agenda přesouvala stále více doleva, k podpoře organizací bojujících za práva menšin, etnických i sexuálních.
Konspirace proti konspiraci
Sbírka Sorosových nepřátel, kritiků a odpůrců je pozoruhodný klub. Lze pochopit, že ho nenáviděli komunisté za to, že podporoval polskou Solidaritu nebo československou Chartu 77. Nebo že mu nemohli na jméno přijít v Británii za to, že roku 1992 vydělal na vynucené devalvaci libry, i když podle některých názorů dlouhodobě na věci vydělala i Británie.
Do protisorosovského spolku patří prezident Putin, který Sorosovu nadaci z Ruska zcela vytlačil, stejně jako bývalý malajsijský premiér Mahathir Mohamad, jenž se domnívá, že Soros způsobil asijskou krizi konce 90. let. Americká pravice ho považuje za přední zdroj zla, nedávno například obíhala myšlenka, že Soros stojí za nepokoji v USA po smrti George Floyda.
Finančník a filantrop Soros věnuje přes pět miliard na podporu hnutí bojujících proti rasismu |
Americká alternativní pravice Sorose rovnou viní z vedení pedofilního spiknutí nebo z pokusu nahradit americké bělochy hnědými a černými imigranty. Útoky na Sorose jsou kupodivu celkem časté i v českém prostředí, ačkoli Sorosovy peníze tu už léta například suplují český stát v sociálně vyloučených lokalitách.
K ironiím protisorosovské kritiky patří, že je viněn z protilehlých hříchů. Pro levičáky je hyperkapitalista, pro pravičáky je „marxista“. Americká pravice ho chápe jako hybnou sílu progresivců, ale ti mu zas nechtějí zapomenout, že podporoval Clintonovou proti Sandersovi. Zvláště démonický obraz získal v částech postkomunistického světa, ačkoli právě Soros propaguje myšlenku, že za deficity našich demokracií nemůžeme my sami, ale hlavně sobecké západní státy, které v 90. letech neprojevily dostatečnou velkorysost.
Ke zvláštním paradoxům patří obvinění Sorose z nenávisti k Západu a z účasti na spiknutí proti němu. Je to pozoruhodné nepochopení svobody. Soros podporuje to, co on považuje za správné, tak jako jiný miliardář může financovat zase něco jiného. Naše osobní sympatie k jeho vkusu s tím nemají co do činění.
Žijeme ve světě, jímž létají tisíce miliard anonymizovaných dolarů od vlád, organizací i jedinců určené k dezinformacím, dezorientaci nebo prostě ovlivňování lidí. Výdaje Sorosovy nadace jsou v tomto kadlubu pouhými drobnými. Ale především: vše, co dělá a co platí Soros, je zcela veřejné a dohledatelné. Atmosféra spiknutí, která kolem něj vznikla, nemá žádnou oporu. A přece jí tolik lidí věří. Není to pozoruhodné?
Zlobivý stařec
Soros není démon ani světec. Lidé, kteří mu byli nablízku, tvrdí, že jeho výdaje pohání ctižádost být respektovaný ne jako ten, kdo umí vydělávat peníze, ale coby intelektuál. Přitom ekonomové jeho knihy o ekonomice údajně považují za amatérské a ani jeho publikace o světovém vývoji nejsou předmětem vášnivých debat humanitních vzdělanců.
Trpí též zvláštním zaujetím pro některé myšlenky, jako je sen o pravidlech s celosvětovou platností. Je to myšlenka, ke které se svět prostřednictvím Sorosových peněz nejen nepřiblížil, ale hlavně je evidentně utopická. Co by na tuto mánii asi řekl Karl Popper?
Volby v USA začaly na Facebooku. Soros pranýřuje Zuckerberga, že se kvůli ziskům spojil s Trumpem |
Soros věří, že si vzal poučení z hlavních událostí svého života – hospodářské krize 30. let, která uvrhla lidi do zoufalství, z rasismu i z obou totalit. Tím také vysvětluje, proč dnes financuje různé progresivistické organizace. Věří, že tak činí na podporu svobody.
Pokud bych měl nějakou výhradu já, pak to, že Soros cestou možná vytrousil podstatnou část smyslu svého konání. Svoboda myšlení v západním světě dnes není ohrožena v první řadě institucionálním rasismem nebo sexismem, ale úpadkem veřejné debaty. Ta je devastována nejen oslabením seriózních médií, ale i omezováním svobodné výměny názorů kvůli dogmatismu, rozpadu kritičnosti nebo inkvizičním manýrům, třeba i s odvoláním na zájmy menšin. Nežádá si to také pozornost zastánců svobody? Ovšem s dodatkem, že zdravou debatu otravuje i toxický antisorosismus.
