Pan Sobotka řeší osamoceně velkou krizi osobního života a zároveň stojí před asi nejtěžším politickým rozhodnutím. Nikdo jej nemůže z křesla předsedy strany a vlády vystrnadit – zároveň je zjevné úplně každému, že tady a teď není lídrem, jenž by mohl vrátit svou partaj do hry. Rozhodnutí musí udělat – a zjevně jej dělá – on sám. Přitom neudělal žádnou strategickou botu, nezastihl jej žádný skandál, jeho vláda má podporu, o jaké se jiným mohlo zdát, a už dnes je Sobotka nejdéle sloužícím premiérem koaliční vlády republiky. Tak proč je sám?
Klíčem k pochopení současného neúspěchu je jeho předchozí politický úspěch. Byl dobrým vůdcem opozice, která se vymezovala proti předchozí pravicové vládě. Na tom postavil kampaň a vládní úsilí: zrušíme důchodovou reformu, zrušíme zdravotní reformu, zrušíme daňovou reformu... To vše se zadařilo: jeho vláda je nadmíru úspěšná v plnění svých priorit a jeho strana – ačkoli získala pouhých 20,5 procenta – prosadila takřka všechny své páteřní priority. Tak proč je Sobotka na dně a jeho partaj v průzkumech až čtvrtá?
Pokud jsme napsali, že neudělal žádnou zásadní chybu a že splnil i svůj program, řekli jsme paradoxně, i proč je dnes ne úspěšný: neudělal chybu, ale neudělal vlastně nic významného, hmatatelného. Naplnit program znamenalo zrušit reformy vlád předchozích. Ale co pozitivního provedl? Co voličům nabízí? Jaké téma si má člověk s panem Sobotkou spojit? Jaké sdělení, vizi, vzkaz nabízí voličům?
Můžeme se smát heslu Andreje Babiše „všetci kradnú“, můžeme se posmívat Miroslavu Kalouskovi zabalenému v tibetské vlajce, můžeme se pochechtávat nad třetihorním bojem ODS s „neomarxisty“, ale ti všichni nabízejí voličům srozumitelný příběh a srozumitelný směr. Ale Bohuslav Sobotka? Zvýšení porodného, s nímž přišel hlavní volební manažer?
Přesto nemá důvod k přílišné trpkosti. Je přetěžké dělat levicovou politiku v zemi, v níž jsou všechny levicové sliby splněné, platy rostou a nezaměstnanost takřka neexistuje. A Bohuslav Sobotka takový nový recept nenašel.
