Napřed zrušil porodné, aby jej včera zvedl až na dvacet tisíc – pokud obec zaplatí polovinu.
První návrh byl odvážný, druhý je fušerský. Koncept, který v první půli devadesátých let nachystali Klausovi ministři, tedy státní dávky "od kolébky po hrob", je zcela vadný. Není žádný racionální důvod, proč by měli poplatníci přispívat na plenky Kamberskému nejmladšímu (ačkoli emocionální důvod bych možná našel).
Stejně tak není žádný racionální důvod, proč bychom se měli skládat panu Kalouskovi na rakev (ačkoli emocionální důvod bychom možná...).
Jenže tento postoj – bohatí ani střední třída nemají brát chudinské dávky – sdílí s TOP 09 jen zlomek populace. Na přesvědčování je pozdě, navíc nejde o osudový spor. Veřejné finance více ohrožují jiné pravidelné výdaje (byť dvě miliardy ročně jsou dvě miliardy ročně).
Kalouskovo ucuknutí by proto šlo pochopit, kdyby nová, ústupová varianta nebyla ještě nebezpečnější. Starostou volitelných dvacet tisíc by přineslo místy drtivý tlak na obecní kasu – zvláště ve velkých a chudších aglomeracích (v Jevanech či Černošicích by dámy asi na dveře úřadu netloukly).
Zásadní protiargument je i systémový: porodné jako sociální dávka (případně "natalitní opatření") patří principiálně mezi univerzální dávky. Je zbytečné, ale pokud na ně bude mít dítě nárok, musí být přístupné každému, nikoli odvislé od nálady starosty.
Někdy je lepší vlastní slova odvolat než se snažit za každou cenu vykroutit. Hadů už jsme v politice měli...
