Střílet na člověka, jenž aktuálně neohrožuje nás ani náš majetek, není přijatelné. Stejně tak však platí: bránit sebe i své vlastnictví je naším základním právem. Když se oba principy octnou v konfliktu, jsme v loji.
Lidský život je nejvyšší hodnotou, proto je střelba na prchajícího vraždou. Jenže v životě to vede k vytlemenosti zlodějů a bezmocnému skučení okrádaných. Nebyli by kradači méně bezostyšní, kdyby neměli jistotu bezpečí?
Lid si žádá krev ničemů a drží palce okrádanému Baštovi. Právo naopak musí myslet na mladou ženu, která je, kvůli zuřivé obraně železného haraburdí, oslepená. Do této kaše vstoupila hlava státu s archaickým institutem milosti. Je mnoho dobrých důvodů, proč božská privilegia prezidenta omezit. Leč kauza Bašta ukazuje, jak se při hledání obyčejné spravedlnosti někdy hodí.
