Žádná „modrá vlna“ (modrá je barva demokratů) se sice nekonala, ale celkově se jedná o porážku pravice s varováním pro rok 2020. Na rozdíl od Reagana a Nixona se Trump nepokusil vybudovat širší koalici než tu, která ho dovedla k tenkému vítězství nad Hillary Clintonovou v prezidentských volbách. Místo toho stále apeloval na svoje jádrové voliče, na lidi, jejichž podporu má stejně jistou.
Bílý dům uhrál remízu, říká k volbám do Kongresu politolog Kozák |
Jedná se přitom o ztracenou příležitost, protože dvě třetiny voličů vyjadřují v průzkumech spokojenost se stavem ekonomiky, a kdyby je Trump neodpuzoval svým narcismem, klidně by mu mohli dát hlas. Pokud chce Trump vyhrát volby v roce 2020, bude muset získat podporu republikánů z předměstí velkých měst.
Deník The New York Times napsal, že Trump se přitom snaží obě velké osobnosti republikánské strany napodobit. Soustředí agendu a pozornost na sebe, zvyšuje vojenské výdaje a uzavírá „dealy“ s komunistickými diktátory. Nixon s Mao Ce-tungem, Trump s Kim Čong-unem.
Ramesh Ponnuru píše na serveru Bloombergu, že volby přinesly Americe rozdělenou vládu (výraz vláda se v americké angličtině používá pro celý komplex institucí včetně Kongresu), což je ovšem zcela běžný stav v posledních padesáti letech, kdy rozdělená vláda spravovala zemi po 70 procent času. Za stejné období vláda jedné strany v Bílém domě ani celém Kongresu nikdy nepůsobila déle než čtyři roky v kuse.
V tomto ohledu proběhly v Americe naprosto normální volby, které prostě ukončily dvouletou republikánskou dominanci Kongresu i Bílého domu. Zkrátka voliči se rozhodli, že už jí bylo dost, stejně jako se rozhodli, že bylo dost Billa Clintona po prvních dvou letech a Baracka Obamy rovněž po prvních dvou letech. Především proto, že většina senátorských soubojů se odehrávala na tradičně republikánské půdě, vyhrál Donald Trump také v Senátu.
Důsledky voleb do Kongresu jsou tři. Republikáni budou schopni potvrdit prezidentské nominace do exekutivních a soudních pozic. Demokraté ale získají kontrolu nad pravomocí kohokoli si předvolat k veřejnému slyšení, jež mívá spíš formu jakéhosi politického výslechu. Republikáni to budou označovat za nátlak, vydírání a kampaň.
Legislativa zůstane víceméně zablokovaná a republikáni se stáhnou z velkých reforem a legislativních agend. Obě strany budou používat legislativní návrhy k politickému boji, nikoli za tím účelem, aby byla legislativa někdy seriózně prosazena.
MACHÁČEK: Americký prezident zůstane důležitý |
Rozdíl v obsazení Senátu a sněmovny ukazuje, že rozdělení americké společnosti se jen prohlubuje. Propast mezi městem a venkovem, mezi bílými s vysokoškolským vzděláním a bez něj bude pořád hlubší. Demokraté disponují lidovou většinou, ta je však distribuována způsobem, že možná nedosáhnou ani na Senát, ani na prezidentské křeslo. Demokraté se radují ze svého návratu na Středozápad v guvernérských soubojích. Jenže ztratili Ohio i Iowu. Ameriku čeká pokračování sociálního rozdělení, stranického souboje a vládní sklerózy. A mimochodem, prezidentské volby právě začaly.
Podle článku Lincolna A. Mitchella pro Reuters přinesla dramatická situace před volbami (balíčky s bombami, vražedný útok v synagoze) velmi předvídatelné a velmi normální výsledky, na které jsou Američané zvyklí. Pouze výborné výsledky americké ekonomiky zabránily modré vlně, místo níž přišla jen malá modrá vlnka.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.
