Když Joachim Bruss něco řekl, tak to nebylo často, ale vždycky to sedělo. Tato věta mi bleskla hlavou, sotva jsem se dozvěděl smutnou zprávu o úmrtí překladatele, tlumočníka, diplomata, velkého příznivce česko-německých vztahů a v neposlední řadě mého přátele Joachima Brusse. V momentech lidské ztráty se obvykle dostavuje pocit, že to ještě nemohlo být všechno. Jak toho prožitého, tak toho řečeného.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky. Děkujeme za pochopení.
Upřímnou soustrast, moc Vám děkuji za přiblížení života vašeho přítele, neznala jsem jej a je mi líto Vaší ztráty, měl jste ho upřímně rád. Přeji Vám hodně naděje a optimismu. RIP Joachime, ráda bych Vás poznala. Škoda, že jsem to nestihla.