Neděle 12. května 2024, svátek má Pankrác
130 let

Lidovky.cz

Názory

Obavy z teroru rudého otevřely dveře hnědému. Manipulace veřejným míněním byla úspěšná


Požár berlínského Říšského sněmu, který znamenal konec ústavních svobod meziválečného Německa. O tom, kdo skutečně za požárem stál, se dodnes jen spekuluje. (27. února 1933) | foto: Profimedia.cz

Premium Názor
Naprosto nepovšimnuto zůstalo letošní 90. výročí popravy nizozemského komunisty Marinuse van der Lubbeho. Jediného člověka odsouzeného za založení požáru budovy Říšského sněmu v Berlíně. Ta musela být pod ochranou policejní, vojenskou, protipožární. Přicházel v úvahu husarský kousek jednotlivce? Nemožná věc.

Celý článek jen pro členy

Chcete číst prémiové texty bez omezení?

Předplatit

Přitom na místě činu byl chycen toliko zmatený Lubbe se sotva použitými podpalovači, švédským pasem a stranickou legitimací…

K požáru došlo 27. února 1933 kolem 22. hodiny a údajně již za půldruhé hodiny byl uhašen, přičemž napáchal značné škody. Na místo zakrátko dorazil Hermann Göring a ze společné večeře Adolf Hitler, Joseph Goebbels i vicekancléř Franz von Papen. Hbitost a souhra okolností byly sotva náhodné. Nadcházející proces, s nedozírnými důsledky pro demokracii v Německu, byl mizerně aranžován, přitom plně posloužil svému účelu.

Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium

Měsíční

89
Předplatit
Můžete kdykoliv zrušit

Roční

890
Předplatit
Ušetříte 178 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Dvouleté

1 690
Předplatit
Ušetříte 446 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Připojte se ještě dnes a získejte:

  • Neomezený přístup k obsahu Lidovky.cz, iDNES.cz a Expres.cz
  • Více než 50 000 prémiových článků od renomovaných autorů
  • Přístup k našim novinám a časopisům online a zdarma ve čtečce
Více o iDNES Premium
Máte už předplatné? Přihlásit se
Autor: