Dá se porušení zákona ve stejné věci hodnotit různými ciframi? A v čem konkrétně televize pochybily - pokud se tedy nesmíříme s pouhým konstatováním, že v době od šesté hodiny ranní do desáté večerní zařadily program, který by mohl ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých, jak říká příslušný paragraf mediálního zákona?
Reality show mají šokovat
Na jednu stranu se radě nelze divit. Nemůže donekonečna přihlížet, kam až budou televize v honbě za divákem schopny zajít. Na druhou stranu jde o formát pořadu, který se bez kontroverzních scén neobejde, je na nich založený. VyVolení a Big Brother mají šokovat, vzbudit v divákovi skrytou touhu po voyeurství. Že takový typ pořadu spustí lavinu stížností a celospolečenskou diskusi o přijatelnosti podobných projektů, s tím se jaksi dopředu počítá. Dokonce i s případnými pokutami. I to je svým způsobem reklama, i když negativní.
Problém je trošku jinde. Na rozdíl od západoevropských televizí Nova s Primou zařadily reality show do hlavního vysílacího času a postavily na nich celé podzimní programové schéma (hlavně Prima). Divák se jim při nejlepší vůli nemůže vyhnout. Navíc jde o čas, kdy televizi sledují i děti. Od 14. srpna, kdy Prima začala vysílat VyVolené, ji mezi sedmou a jedenáctou hodinou večer sleduje spolehlivě nejvíce diváků ve věku od čtyř do čtrnácti let. To by se třeba v Německu stát nemohlo, protože tam televize vysílají reality show pozdě večer a v noci, nebo na placených kanálech. V prime time by se tak úzce zaměřený televizní formát nevyplatil.
Záznam se dá sestříhat různě
Nově a Primě však při vysokých nákladech za programové licence (VyVolení stáli 150 milionů korun, cenu licence Big Brother Nova nezveřejnila) nelze nic vyčítat. Uklidit VyVolené a Big Brother na desátou večer by znamenalo ošidit se o sledovanost, a tudíž i o značné zisky z prodeje reklamních časů. A jak by pak Prima vysvětlovala sponzorovi pořadu, že VyVolení jsou sice hlavním hitem podzimního vysílání, ale z morálních důvodů poběží až v deset hodin večer, protože by se v nich mohly objevit nějaké obscénnosti? Takový sponzor by se televizi vysmál.
Samozřejmě by bylo nejlepší vytlačit reality show z hlavních vysílacích časů. Nebo upravit programové bloky před 22. hodinou tak, aby se z nich staly neškodné deníčky obyvatel dvou vil, kteří nemluví sprostě, nepijí alkohol, nekouří, nesouloží. Ale kdo by se na takovou neškodnou reality show díval? "Pořad nemá být zařazen mezi šestou a dvaadvacátou hodinou. Je na televizích, jak se rozhodnou," vzkazuje Nově a Primě předseda velké mediální rady Petr Pospíchal. Potíž je v tom, že rada televizím něco takového přikázat nemůže. Reality show totiž ve své podstatě závadné nejsou. Problematický je obsah toho kterého vydání VyVolených nebo Big Brother. A za ten odpovídají dramaturgové.
Čtyřiadvacetihodinový záznam z několika kamer lze sestříhat různě. Nejjednodušší je vybrat kontroverzní a sprosté scény. Najít záběry, které se obejdou bez vulgarit a obscénností, je náročnější. Složit z nich atraktivní pořad, který by měl hlavu a patu a udržel diváka u obrazovky aspoň hodinu, je umění. Dělat to den co den tři měsíce v kuse není žádná legrace.
Co je to obscénnost?
Problém je ale také ve vysílacím zákonu samém. Co je to vlastně obscénnost? A který pořad může ohrozit psychický, fyzický a morální vývoj dětí a mládeže? Jasná definice neexistuje. Bude si rada vykládat zákon po svém? To by zavánělo cenzurou.
Když se radní při nedávné návštěvě ptali svých kolegů z Německa, jak se vypořádat s hromadou stížností na reality show, dostalo se jim odpovědi, že účinnější je s televizemi jednat a dávat upozornění. Jakýkoli úřední zásah do programu by znamenal nebezpečný precedent a televize by ho vnímaly jako ohrožení svobody projevu.
České komerční televize mají výhodu v plytkém znění zákona. Jediným opravným prostředkem proti pokutě od mediální rady je žaloba. U soudu se pak odehrávají zajímavé diskuse na téma, co ještě lze považovat za bezproblémové a co už by se nemělo na obrazovce objevit před desátou hodinou večer. Drtivou většinu těchto sporů vyhrávají televize. Dá se předpokládat, že tomu tak bude i v případě VyVolených a Big Brother. Ne kvůli tomu, že by rada neměla pravdu, ale kvůli lajdácky napsanému zákonu (jehož autorem je mimochodem nový poradce ministra kultury Miloslav Kučera).
Je velmi pravděpodobné, že Nova s Primou u soudu uspějí i tentokrát. Když ne úplně, alespoň docílí snížení pokuty. Televizím jde ale o víc: pokud by je radní pokutovali za stejný prohřešek opakovaně po dva kalendářní roky za sebou, mohly by přijít o vysílací licenci. Vzhledem k tomu, že rada posuzovala záznamy pořadů odvysílaných do poloviny září, nelze další pokutu vyloučit. Tady jde už o víc než o směšných pět milionů korun, které si Prima vydělá z reklamy a sponzoringu za jediné vysílání VyVolených.
