Myslím si, že pan Peňás zná češtinu, ale nyní jsem zpochybnil. Slovo GULÁŽ jsem neviděl ani v nejpodřadnější restauraci,
Dík za článek. Takovéto typy textů se dnes moc nevídají.
Rád čtu příspěvky pana Peňáse.A není to dáno jen tím,že byl spolužákem našeho syna na základní škole,ale,že vše má hlavu i patu. Výlet s paní Vaculíkovou aneb Břeťa v Budějovicích mne zaujal i tak trochu osobně.Nejen to,že pan Vculík pochází z Valašska stejně jako moje stařenka,ale jeho knihy považuji za velmi moudré.Stejně tak lásku k rodnému kraji dokáže prožívat opravdu velice živě.O jeho manželce je zbytečné něco povídat,protože to je také vemi vzdělaná a moudrá žena.Stejně tak cítím velice dobrý dojem z pana Rychlíka.Ten je spojen zase se Slováckem,které miluji.Přes 50 roků žiji v Čechách a n Moravu se vždy rád vracím.Posledním mým obrovským zážitkem byly hody letos v listopadu v Mistříně-Svatobořicích,kde jsem trávil celé 3 dny.Velice mne potěšilo,že i nastupující mladá generace udržuje tradice,na které se podle mne tak trochu zapomíná.Mimo to vím,že pan Vaculík i Rychlík mimo to,že skvěle zvládají své profese,jsou i v oblasti lidových tradic velice dobrým příkladem.Ne hraným,ale opravdovým.To že jste při práci prožili v Budějovicích hezké dny,Vám moc přeji,ale také trochu závidím.Myslím,že se Vám pane Peňási podařil zase dobrý počin,stejně tak jako dřív.Jen aby to vydrželo nejen Vám,ale také lidem o kterých píšete.
Mám rád povídání o Ludvíkovi Vaculíkovi, jehož jsem fanda (i jeho knih), a taky o jeho ženě (od ní jsem rád četl rozhovory s Jiřím Kolářem)..