Dohady kolem přijetí či nepřijetí několika desítek Syřanů do České republiky ale ukazují, jak se tato otevřenost může přiblížit ke grotestknosti. Aby bylo jasno, řeč je o 15 rodinách, prý maximálně 70 Syřanech - s důrazem na nemocné děti. Takže hrubým odhadem jeden panelák. Všichni mají v uprchlických táborech v Jordánsku projít výběrem a „bezpečnostním skenem“, jak se snažil uklidnit ministr vnitra Milan Chovanec z ČSSD (dřívější nápad s referendem o uprchlících tentokrát nezopakoval).
ČTĚTE TAKÉ: |
A uklidňování bylo zjevně potřeba. Vždyť třeba Chovancům vládní kolega, ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), chtěl projednávaný materiál odložit - „z důvodů, že ta situace se zásadně mění“. No a korunu tomu dala opoziční ODS, snad ve snaze být slyšet. Ta podpořila léčbu syrských uprchlíků, ale nikoliv jejich trvalé přesídlení. A taktéž odmítla možnost kvót a přílivu tisíců běženců, což už zní racionálněji. Co si ovšem představit pod větou z prohlášení občanských demokratů, že vláda má „přijmout konkrétní opatření, která zajistí bezpečí a svobodu všem občanům ČR“? Takže doposud jsme nebyli ani svobodní, ani v bezpečí? A jsem vážně zvědav, jak to vláda udělá...
Ale nebylo by hezké ani moudré vysmívat se snaze politiků chovat se odpovědně, a to zvláště v ožehavé uprchlické otázce. Navíc jak můžeme pozorovat v nejednom západoevropské městě, jakmile začnou vznikat imigrantská ghetta, je už hodně pozdě. Zpátky se tento stav vrátit prakticky nedá a jediné, co jde, je zpomalit jeho zhoršování. Na druhou stranu hysterčit kvůli několika desítkám syrských uprchlíků - z nichž velkou část mají tvořit nemocné děti - snad také není nutné. Spíš se mít na pozoru, třebas dostatečným „bezpečnostním skenem“ studentů z arabských zemí jako je Jemen, kteří tu pobývají.
