Fiala by s odpůrci třeba i jednal, ale ne pod tlakem. A zájem domluvit se by prý musely mít obě strany, řekl na adresu odborů. Jenže pokud sám dělí na „my“ a „oni“, měl by mít jasno, kdo jsou ti „oni“, ta „druhá strana“. Dává najevo, že za ně považuje odboráře, jejich lídry s politickými ambicemi, řekněme lobbisty.
Stávce učitelů rozumím, tvrdil „opozičník“ Fiala. Dnes jí nerozumí |
Jenže jak uvádí čerstvý průzkum, pondělní protest podpořilo 64 procent respondentů z celé země. Nejde o to, kolik přesně lidí stávkovalo. Jde spíše o to, kolik lidí vyjadřuje široký, ač různě motivovaný odpor vůči vládě. Leckdy daný třeba jen tím, že vláda není schopná většinu národa oslovit. Místo toho se Fialovi daří přesvědčovat stále větší část společnosti, že on sám je mimo realitu, jak ji chápou oni.
Co s tím? Bertolt Brecht o takové situaci napsal, že je třeba vyměnit lid. To je nadsázka. Ale dojem, že se u nás vytrácí to, čemu se říká společenská smlouva, dnes posílil.
