Takovouhle blamáž ODS rozhodně neplánovala.
Daňová reforma, o které strana mluví dlouhé měsíce, a od prosincového kongresu slibuje, že na ní nikdo neprodělá, měla být pilířem programu. Včera se však ukázala spíš jako stranická slabina.
Nepřítomnost stínového ministra financí Tlustého ovlivnila průběh tiskové konference natolik, že by se za míru její směšnosti nemuseli stydět ani bratři Marxové. Místo jednoznačných sdělení ODS opět voliče zahlcuje slovním balastem a nekonkrétními sliby.
Včera propagovaná daňová kalkulačka je voličovi k ničemu, když se v okamžiku jejího představení zároveň dozví, že daně stejně ještě nemá strana definitivně rozmyšleny a rozpočítány.
Možná ODS nemá ve svých řadách - kromě Vlastimila Tlustého - nikoho, kdo by se v problematice orientoval. To je alarmující, ale zdaleka ne tak děsivé jako možnost, že reforma v režii občanských demokratů nemá pevné kontury ani tři měsíce před volbami.
Pokud „daňová reforma ODS“ nepřekonala stadium volných úvah a vágních formulací, neměli ji politici vůbec prezentovat.
Aktuální průzkumy ukazují, že náskok občanských demokratů vůči rivalům z ČSSD roste, což věrchušku ODS patrně otupilo natolik, že proměnila tiskovou konferenci v sice legrační, ale nepochybné znevěrohodnění sebe sama.
ČSSD ztrácí při řešení problémů korupce, zdravotnictví, a především všeprostupující arogancí moci, kterou kolem sebe šíří. Při stávající výtečné kondici tuzemské ekonomiky by opozice měla své koncepty pro tuto oblast připravit naprosto neprůstřelně.
ODS by se měla obávat toho, že - čistě modelově a teoreticky vzato - si volič vybere „zkorumpované a arogantní vyčůránky“, kteří, když je na ně vyvíjen dostatečný tlak, couvnou. Spíš než „spolek obecních troubů“, u kterých si může být jist pouze tím, že rychleji mluví, než myslí.
Daňová reforma, o které strana mluví dlouhé měsíce, a od prosincového kongresu slibuje, že na ní nikdo neprodělá, měla být pilířem programu. Včera se však ukázala spíš jako stranická slabina.
Nepřítomnost stínového ministra financí Tlustého ovlivnila průběh tiskové konference natolik, že by se za míru její směšnosti nemuseli stydět ani bratři Marxové. Místo jednoznačných sdělení ODS opět voliče zahlcuje slovním balastem a nekonkrétními sliby.
Včera propagovaná daňová kalkulačka je voličovi k ničemu, když se v okamžiku jejího představení zároveň dozví, že daně stejně ještě nemá strana definitivně rozmyšleny a rozpočítány.
Možná ODS nemá ve svých řadách - kromě Vlastimila Tlustého - nikoho, kdo by se v problematice orientoval. To je alarmující, ale zdaleka ne tak děsivé jako možnost, že reforma v režii občanských demokratů nemá pevné kontury ani tři měsíce před volbami.
Pokud „daňová reforma ODS“ nepřekonala stadium volných úvah a vágních formulací, neměli ji politici vůbec prezentovat.
Aktuální průzkumy ukazují, že náskok občanských demokratů vůči rivalům z ČSSD roste, což věrchušku ODS patrně otupilo natolik, že proměnila tiskovou konferenci v sice legrační, ale nepochybné znevěrohodnění sebe sama.
ČSSD ztrácí při řešení problémů korupce, zdravotnictví, a především všeprostupující arogancí moci, kterou kolem sebe šíří. Při stávající výtečné kondici tuzemské ekonomiky by opozice měla své koncepty pro tuto oblast připravit naprosto neprůstřelně.
ODS by se měla obávat toho, že - čistě modelově a teoreticky vzato - si volič vybere „zkorumpované a arogantní vyčůránky“, kteří, když je na ně vyvíjen dostatečný tlak, couvnou. Spíš než „spolek obecních troubů“, u kterých si může být jist pouze tím, že rychleji mluví, než myslí.
